Velryby ničí svět – karetní hra
Ač jsem poslední dva roky spíš zabitý, povedlo se s Bedikkem, Banánem a Pepiczkem realisovat veselou rychlou karetní/deskovou/kostkovou hru o velrybách, které ničí svět. Rád bych se o to podělil také tady.
Něco pro představu:
O hře:
Hra je zejména kombinační. Hráč se snaží získat co nejvíce karet z herního plánu, čili zničit jako velryba co nejvíce měst.
Hráč hodí kostkami a může s nimi provést jednu ze dvou akcí: získat suroviny; provést pohyb kartami. Suroviny slouží jako platidlo za karty, tj. jsou to prostředky k ničení měst; a jako platidlo za pohyb (společně s kostkou), tj. jde o náklady za transport velryb do vhodnější posice.
Asi bude nejsnazší, když si o tom pustíte krátké video:
Co s tím bude?
Hru jsme dělali primárně pro sebe, ale jak jsme to hráli s přáteli, známými i neznámými, zaznívala věta: „Chtěli bychom to mít doma. Nepůjdete s tím někam na Startovač nebo na Hithit?“
A tak se stalo, že jsme si s „klukama“ řekli: „OK. Tak mi to zkusíme.“ 😀
Tady jedeme já, Banán a Bedikk ve vlaku a máme tam čerstvě otevřenou krabici. 🙂
Detail hry ve vlaku
A tady si lámu hlavu nad tím, jak to zahrát, abych toho sebral co nejvíc a zároveň nenahrál Bedikkovi 😀
Kdyby se vám tedy hra líbila a také jste měli pocit, že ji chcete mít doma, tak nás můžete na Startovači podpořit zde.
Máme také oficiální stránku s horou obrázků. Bude asi lepší přesměrovat tam, než sem tahat tuny fotek: http://velrybynicisvet.cz/
Trochu sentimentální PS:
Kdybyste měli pocit, že na PC hry už nemáte čas, že se to nedá atd., doporučuji zkusit dělat hry deskové. Jednak tam není reálné mít velké ambice, což snižuje všechen tlak, a jednak je to méně starostí úplně všude: méně kreslení, méně programování (:-D), méně leveldesignování. Jen testování je více, ale to je zase zábava s přátely u stolu, nikoliv ponocování u počítače. Doporučuji. 🙂
-
By: Jindřich P.
Student sémiotiky (nauka o znacích a znakových systémech), „filosof“, herní designer a grafik.
Aktuálně se zabývá problematikou tvorby významu ve videohrách, jednak na akademické úrovni, jednak se snaží o praktickou aplikaci vlastní teorie. -
-
Lovci a sběrači – dlouhé připomínky
Pepiczech hledá programátora
Krátké odběhnutí
Rozpory v herním vývoji
12 odezev
Sám jsem si zaplatil Ultra shiny edici, ale nečekal jsem, že ten cíl dáte tak rychle. Gratuluju… 🙂
Díky za podporu! 🙂 Popravdě jsme takhle rychlý výběr nečekali nikdo, ale máme z toho obrovskou radost.
Čistě podpultově teď zvažujeme, že překonáme-li nějakou hranici (zvažujeme 200%), tak bychom přidali malé „rozšíření“ v podobě 4 unikátních karet, které by proměnily hru. 🙂 Ale zatím není nic jisté a rozhodnuté. Každopádně nás to dost nabudilo. 🙂
Škoda, že člověk musí hlavně dopsat diplomku. 😀
S diplomkou hodně štěstí. Pak ji se s ní nezapomeň pochlubit. 😀
Asi jste se dost podhodnotili. Dal bych i víc. A to jsem jenom blbý dělník. Komunita ajťáků bude určitě víc při penězích. 🙂
Díky za přání, snad se povede.
S podhodnocením máš možná pravdu. Chtěli jsme to udělat dostupné, nezištné. 🙂 Tak to se asi povedlo až moc. 😀
Hezké, hlavně graficky a prezentačně se mi to fakt líbí.
Grafiku jste ladili všichni čtyři? Anebo jak jste si rozdělili práci v týmu?
Díky. 🙂 Jsem rád, že se líbí. Presentaci připravoval hlavně Petr (Bedikk).
Co přesně myslíš laděním grafiky? Do prototypové verze každý přispěl svým dílem. Pepa dělal krabici a moc pěknou fotomontáž (ta je na původní krabici a v nové verzi z toho bude pohlednice). Jakub (Banán) dělal linky velryb a ikony. Já jsem pak na Jakuba navázal a celé to vystínoval a nabarvil (to asi hodně táhne pozornost, protože barvičky, hloubka atd.). Petr to pak sázel na karty (což bylo víc práce, než vypadá, protože obrázky nebyly nakreslené přímo pro rozměr karty). V zásadě jsme si nikdo do ničeho nekecali.
Novou grafiku pak připravuji zejména já a Petr. Spolupracujeme hlavně na námětech a já pak dělám realisaci, ale třeba skicu ke krabici udělal Petr. Já jsem to pak jenom dokončil. http://kreveta.net/wp-content/uploads/velrybynicisvet-cover.gif
Takže těžko říct jak odpovědět. Nebýt Jakubovi stylisace linek, asi by hra vypadala jinak. Kdyby to stínoval a barvil někdo jiný než já, také by to asi vypadalo jinak. Dalo se to na kartu dát různě a Petrovi se to moc povedlo. A ač teď ty nové věci kreslím a maluji hlavně já, navazuje to na původní Jakubovu práci, na Petrovi nápady atd. Myslím, že jsme všichni přispěli a všichni jsme výsledek odsouhlasili.
Strašně se mi líbí postupné předávání rozmalovaných obrázků ( dokud nějáký mistr nenechává řemeslo na zaměstnancích, je to super ). I když se na tom výtvarně podílí houf lidí, vznikne jednotný styl a navíc nikdo dopředu neví jaký 🙂 Jen je škoda, že stolní hry nejsou nic pro osiřelé šakaly. Ono se to má tak, že až jednou bude vynalezen teleport, nebude zapotřebí tolika PC her a jejich tvůrců, ale teď bych konec dějin ještě nevyhlašoval. Co si myslíš o hraní, simulovaně po netu, s pomocí mikrofonu? Zdá se mi, že podobná sranda se špatně organizuje, ale může být stejně živá, jako dýchání společného vzduchu.
Deskovky jsou super, je paráda, že jste se v tom našli.. Btw v závěru je myslím hezky vystižené, proč herní nápady realizované na pc člověka nakonec utaví (a až někdo vytvoří nexgen gamemaker, kterým půjde herní projekty rovnou modelovat v mysli, je to na singularitu).
ZITRON: Solitéry bývaly nedostupná věc- kdysi jsem též sháněl – tenkrát to skončilo tak, že jsem si survival deskovku navrhl sám, respektive udělal rovnou remake v papíru neexistující deskovky na pc x)
Díky za odpověď. Vím, že jste všichni šikovní grafici, tak mě zajímalo jakým způsobem jste si rozdělili práci. 🙂
Zitron: Na dobu teleportu nezbývá než se těšit. 🙂 Ale domnívám se, že virtuální hry to stejně nevymýtí. 🙂 Ale kdo ví. To bude všechno úplně jinak.
Ikkju: K deskovkám pro jednoho hráče: zrovna nedávno jsem někomu říkal, že než se s tím roztrhl pytel, tak to Ikkju promýšlel na blogu. 😀 Dneska už je toho poměrně hodně. Eldritch Horror, Arkham Horror, Arkham Horror Card Game, Warhammer Quest (od FFG), … je toho hodně, ale já dám teď dohromady jenom tohle, holt neznám všechno. 😀 Každopádně se v těch hrách zachraňuje svět, některé jsou hodně výpravné, některé jsou dostupné v ČJ a některé jsou fakt hodně těžké. Hra v 1 je herní varianta. Lze to hrát i ve více lidech. Hra se na začátku vždycky nastaví podle počtu hráčů. Někdy bývají celkem levně k dostání v bazaru na Zatrolených hrách: http://www.zatrolene-hry.cz/bazar/
Dostal jsem příležitost si to zahrát. Hráli jsme to po vzoru fotografie v článku na vlakovém stolečku – hra se v pohodě vejde a za padesát minut cesty jsme stihli zahrát dvě kola i se studiem pravidel. U pravidel se zastavím – poprvé jsme to hráli špatně, neboť jsme špatně pochopili systém pohybu, ale podruhé už jsme to zvládli. Pohyb karet není v pravidlech vysvětlen textem – musíte se kouknout na obrázek a na šipky v něm. To je takový tip pro všechny.
Nápad hry je fajn. Grafické i fyzické provedení moc pěkné. Dokonce jsem to donesl na deskoherní večer a hned to bylo v zato do ruky a prohlíženo. Bohužel jsme nezahráli protože hra je maximálně pro čtyři hráče a nás bylo nakonec sedm.
Ideální hra na méně času či pro rozehrání na herním večeru, nebo třeba právě do vlaku – protože většina her se prostě nevejde.
Určitě se těším až si zahrajeme znovu – třeba kooperativní režim.
Autorům bych dal jen tip na více textu v pravidlech, jsou sice hezky udělaná ale trochu jsme v nich tápali. Ke zbytku nemám výhrad. 🙂
Díky za komentář. Mám radost, že hra zaujalo.
S pravidly určitě pravda a poučení do budoucna. 🙂 Bývalo by se sneslo, kdybychom dali Game Changers samostatně a základní pravidla o 1 stranu protáhli.