Recenze ve vztahu ke Steamu
Cubesis v září díky polskému vydavateli Wasteland Interactive vyšla na Steamu. Pomohlo to hře nějak? Změnily se prodeje? Změnily se recenze?
Umístění na Steam je svého druhu statusový symbol, což znamená, že hry na Steamu se považují za hodné koupě. Dokud na Steamu nejsou, vzbuzují podezření. Vyvolávají otázky: „Je to opravdu dobrá hra?“ V téhle věci jsme si skutečně polepšili a je potřeba říct, že je to situace příjemná, protože lidé už vaše počínání berou vážně a významně. Je to posun od pohledu: „On dělá pochybné hry,“ k perspektivě: „Wow, to je hustý. Ty jsi borec. Gratuluji!“ Další příjemnou věcí je určitá úspora času. Když jsme hru vydávali na Desuře a GamerGate, strávil jsem desítky hodin pátráním po kontaktech a rozesíláním e-mailů. Odezva byla minimální. Teď si o kódy ke hře recenzenti a „youtuběři“ („tytrubeři“) píšou po desítkách sami. Člověk cítí jistou pozornost a to je příjemné.
Těchto deset minut slávy má ale také své stinné stránky. Jsou to hráčské recenze na Steamu. Zdá se sice, že negativní hodnocení hry pochází od hráčů, kteří hru nepochopili a úplně se s ní minuly, což dokazuje nízká přínosnost (ta se zakládá na hodnocení recenze hráči) takových recenzí, stále však platí, že snižují celkové hodnocení hry. V době, kdy byla hra z hlediska uživatelského rozhraní silně nedoladěná, byla kratší, celkově zkrátka horší, dostávala v klasických recenzích sedm až osm z deseti. Člověk by si řekl: „Inu, dobrá, jsou to jen uživatelské recenze na Steamu. Čert je vem,“ jenže věc je složitější. Většinu původních připomínek jsem kriticky zvážil a snažil jsem se jim vyhovět. Na hře jsem tedy strávil několik dalších stovek hodin. Dalo by se čekat, že se hodnocení na stránkách zvedne a bude se přiklánět spíš k osmi z deseti, když prakticky všechny neduhy zmizely nebo se velmi radikálně zmírnily. Opak je pravdou. Recenze mimo Steam nyní klesají a ukazují šest a šest a půl, což je průměrné hodnocení na Steamu. Našel jsem takové sice jen dvě, ale přesto to podle mě ukazuje trend. Dokonce i stránka, která původní verzi zhodnotila na sedm, nyní novou verzi hodnotí na šest, přestože původní vytýkané neduhy zmizely. Samozřejmě je možné, že jsem hru nějakým zvláštním způsobem zhoršil, ačkoliv se mi zdá stále stejná. Pravděpodobnější je ale postup v duchu: „Hmm. Je to fajn hra, ale vlastně moc nevím, kolik jí dát. Jak to vidí lidi na Steamu? Hm. Průměr je šest. No tak jo.“ Je to sice závěr alibistický, ale zdá se velmi plausibilní, obzvlášť, když uvážíme, že jedna z recenzí vytýká věci, které o hře už dávno neplatí. Lze tedy předpokládat, že její autor hru nehrál, ale pouze se podíval na starší „předsteamové“ recenze. Co to všechno znamená? Steam v podstatě nahrazuje průměrné hodnocení na Metacrytics, které pro Cubesis neexistuje a nastavuje tak průměrnou známku hry. Je to jakýsi standard, od kterého se dále odvíjí hodnocení hry. Pokud se mi hra spíš líbí, dostane o něco vyšší než průměrnou známku. Pokud z ní mám vlažné dojmy, pak průměrnou atd.
Jak jistě chápete, hra pak hořkne na patře ještě o něco více než dosud. I přes všechnu sebekritiku a vědomí určitých nedostatků, pokud jde o současné standardy, si tohle podle mě nezaslouží. Útěchou nejsou ani asi tak dvanáctkrát vyšší prodeje (za první měsíc) než v ostatních obchodech (dohromady za cca půl roku).
Na závěr zbývá otázka, zda je takové hodnocení špatné. Samozřejmě je velmi pěkné, když vím, jak na hru reagují hráči. Uživatelské hodnocení tvoří podstatnou součást hodnocení hry, snad proto jsou tak oblíbená videa na YouTube, ale zbývá tu otázka: k čemu tu pak pan recenzent je, když nemá vlastní názor? Opravdu má přepapouškovat mínění hráče? Neměl by se spíš snažit ukazovat na zajímavé věci tam, kde je (právem) slepý dav (právem) přehlíží? Nečekáme od recenzenta nějaký hlubší vhled? Potřebuji recenzenta, aby mi zaručil, že hra s rozpočtem o osmi cifrách bude dobrá, nebo je to spíše tak, že chci, aby mě upozornil na kusy, které bych jinak minul?
Tyto závěrečné otázky už snad míří příliš daleko, ale pointa je snad jasná: recenzent, který hru nezkusí a nedokáže ji ohodnotit sám, je k ničemu.
-
By: Jindřich P.
Student sémiotiky (nauka o znacích a znakových systémech), „filosof“, herní designer a grafik.
Aktuálně se zabývá problematikou tvorby významu ve videohrách, jednak na akademické úrovni, jednak se snaží o praktickou aplikaci vlastní teorie. -
-
Lovci a sběrači – dlouhé připomínky
Pepiczech hledá programátora
Velryby ničí svět – karetní hra
Krátké odběhnutí
8 komentářů
To je zajímavý pohled do zákulisí. Sice samosebou nevím, co konkrétně kterého recenzenta vede k určitým zjednodušením, ale napadlo mě, jestli se taky zároveň se vstupem na Steam také neočekává od hry víc. Dokud je hra bezejmenná hvězdička svítící uprostřed temné vody nepodařených paskvilů, jde o malý zázrak, a je tak možná i vnímána v recenzích. V okamžiku kdy už je výtvor součástí velkého světa profesionálních her, není recenzent udiven propracovaností, nežasne nad rozsahem či pracností, ale považuje nadstandard za něco samozřejmého. Tím by mohlo docházet k určité změně pohledu.
Abych se přiznal tak už jsem něco podobného pocítil. Když jsem viděl, že MOA Cube přišli s hrou Cinders, byl jsem uchvácen a hrozně jsem jim fandil. Měl jsem pocit, že to je konečně něco pěkného z Game Makeru. Konečně hra lahodící oku mezi těmi nesmysly, které denně vznikají. Konečně něco, co nemá čtverečkatou rádoby retro grafiku. Oceňoval jsem také jednoduchost a čistý styl té práce i prostý nápad s pohádkovým tématem.
Pak ta hra vyrazila dobývat Steam přes Greenlight a najednou jsem cítil, že je to vlastně jen tuctová věc mezi hromadami skvělých her, které na lze na Steamu najít. Že jsem asi měl růžové brýle fanouška herní tvorby, který cítil kolegialitu víc než reálně tvrdé posouzení hráčem. Já svým názorem naštěstí neovlivňuji velké množství lidí a tak si z toho nemusím dělat hlavu, ale možná takovým vlivům podléhají i ti, kteří by z titulu své práce neměli.
Myslím, žes to docela vystihl. Vlastně úplně. Dovedu si velice dobře představit, že je to jak říkáš ty, tzn. zjednodušeně že na steamu se od hry čeká víc, a Jindra se možná mýlí s tím obšleháváním hodnocení. Nebude to tak, že by koukli na hodnocení na steamu a podle toho určili vlastní, ale spíš tak, že kouknou na hru ze steamu a podle toho určí hodnocení.
Další věc jsou ale ty samotné hráčské recenze. Schválně jsem si je přečetl a už na první pohled mě zarazil rozdíl v přístupu lidí, co hodnotí kladně a těch, co hodnotí záporně. Kladně hodnotící do toho jdou s očekáváním, chtějí si zahrát hru jejíž popis si přečetli a pak jsou náležitě spokojení, protože přesně taková je. Záporně hodnotící viděli další levnou hru, co by mohla být zábavnou hříčkou, tak to koupili a teď jsou zklamaní, že to vyžaduje trošku pozornosti a neumožňuje u toho psát na fb a jíst čínské nudle zároveň tak snadno, jako jiné hry. Kromě toho způsoby jejich vyjadřování a stavby textu poukazují na to, že s nima vlastně vůbec nikdy není moc sranda a chuť zajít na pivo.
Mno a nakonec si myslím, že by sis měl odpočinout. 🙂
Díky za jiný pohled. 🙂 Jak jsem psal, je možné, že můj výklad je čistě alibistický. Já jsem vycházel z toho, že existuje recenze, která má v sobě údaje o starší verzi hry, která nikdy na Steamu nebyla, a která má hodnocení shodné s uživatelským hodnocením na Steamu, či přesněji 6.5, což je průměr uživatelského a toho jinak běžného 7/10. Z toho mi právě vyšlo, že hráč to příliš nehrál a pak významně zohlednil uživatelské hodnocení. Druhou věcí, která mluví pro mou hypotézu je skutečnost, že už v době české distribuce jsme byli v obchodu umístění po boku třiáčkových titulů, což se nezměnilo ani zahájením zahraniční distribuce, protože například na GamersGate jsou de facto stejné hry jako na Steamu.
Každopádně věc asi nerozsoudíme a já samozřejmě vidím, že Cubesis je malá hra, že to ve svém provedení není hra dechberoucí. Naprosto chápu, že to vedle her jako je Civilisace V, Age of Wonders nebo třeba Endless Legend http://static.giantbomb.com/uploads/original/8/85555/2536722-endless_legend_-_exploration.jpg vypadá podstatně hůř, ba dokonce neprodejně. Naprosto chápu, proč se nyní po odstranění většiny jiných neduhů začaly vynořovat připomínky ke grafice a k tomu, že je (dnes už) průměrná a nezajímavá. Z druhé strany také vidím nesporné přitakání originalitě a hloubce hry, která dokáže některé hráče přímo učarovat. Těžko říct, co bych dělal v posici recenzenta. V podstatě jim to vůbec nezávidím.
Celá věc je pro mě tudíž jakousi hádankou, kde řešení nenalézám ani tak v tom, jestli je nové hodnocení horší nebo přesnější, ale spíš v otázce: „A co s tím dál?“ V podstatě se k tomu stavím tak, že z Cubesis odnáším to podstatné a dobré do jiné hry a učím se základy 3D grafiky, abych zjistil, jestli je to vhodná možnost, jakkoliv by Ikkju asi řekl, že 3D je pro autory bez fantasie, a jakkoliv s ním vlastně do určité míry souhlasím. Už teď každopádně můžu říct, že jsem v designu hry ponořený tak hluboko, že nová hra bude Cubesis připomínat jen zdánlivě. Bude se jednat o kompletní přemyšlení pojetí hry, aby systém fungoval o něco jasněji a neměl v sobě díry. O tom ale třeba jindy. Myslím si navíc, že to pro většinu lidí není moc zajímavé (z těch jasnějších věcí například provázanost uživatelského rozhraní (například podrobné plánování cesty) s hratelností, což může vést k tomu, že se změnou rozhraní (právě jednou kliknu, kam postava půjde) přestane fungovat hratelnost a hra se bude jevit jako prázdná a bez hratelné náplně).
Tedy tolik k tomu. Mockrát děkuji za reakce a za váš pohled. 🙂 Jsem rád, že jsem to tu mohl napsat, trochu se z toho vypsat a povzdechnout si nad tím, že relativní úspěch je spíš příkořím.
PS: Odpočívat se snažím, ale toho, co bych chtěl stihnout a udělat, je tolik, že mi to jde jen napůl. 🙂
Tenhle pocit znám z ludum dare. Když začínám, jsem obklopen jen několika lidmi. Z několika týpků z vch a českých her se stávají moji soupeři, a já se s nimi uzavírám do takové pomyslné místnosti. Potom, když z ní po skončení Ludum Dare vylezu, vidím i výtvory ostatních a jsem najednou zahlcen stovkami her, co jsou mnohem lepší než ta moje.
Člověka to porazí jako vlna, a rozhodně nejde si na to zvyknout. Vždycky se pak dostaví depresivní pocity a taková nějaká beznaděj protože se ukáže, jak daleko od ostatních sem.
Tenhle pocit člověka ale nesmí pohltit. Vždycky tu bude někdo, kdo je lepší než já, a kdyby nebyl, byla by to docela nuda. To, že jsem se někde umístil nízko znamená jen to, že příště se musím více snažit.
No a ty to máš asi podobně.
A víš ty co? Vlastně se ani nediv že to tak dopadlo 😀 Přesně tohle vidíš v každý videohře! Dokončil jsi jeden level a vlezl do dalšího. Neseš si sebou věci z předchozí mapy a aby jsi nějak rozumně přežíval, potřebuješ upgrade.
Takže, jediný co musíš udělat je nasbírat další expy.
A kdo ví… Třeba narazíš na nějakej legendární item 😀
Mluvíš sice o něčem trochu jiném (problém byl na straně recenzenta – mě spíš mrzí, že tam ten problém je; já bych byl už pár let zpátky schopný poskytnout hru minimálně graficky na úrovni Bastionu a podobných her – což mě staví do problematické posice, protože mám propagovat hru, o jejíž dokonalosti nejsem přesvědčený (a to hlavně co se týká ovládání)), ale napsal jsi to hezky. 🙂 Takže díky moc za komentář. Je krásně positivní a mám z něho radost! 🙂 Nová hra už se plánuje. Bude to asi hodně zajímavé. 🙂 Uvidíme.
Mluví i nemluví. Rozhodně já mám třebas z toho co píšeš (a nejen tady, poslední dobou celkově když se o Cubesis zmíníš) dojem, že jsi věřil tomu, že hra prostě bude nebo je lepší, než jak to nakonec dopadlo, a že tě to velice zklamalo a vlastně nevíš co s tím. Objektivnost hodnocení jsme tu už probrali, ale to co píše Druid je taky pravda. Jestli se nemýlím je to vaše první takhle velmi prorážející hra, což s sebou nese hodně věcí. Mimo jiné třeba věříš sám sobě (a to ne neprávem) v tom, že dokážeš udělat hru, jakých vidíš spousty. Tzn. geniální debut, který bude lámat rekordy a virální svět z něj pukne ve švech. Nebo se aspoň přiblížit… Zkrátka mi přijde, že máš velké oči, za které může oprávněné vědomí toho, že zmůžeš hodně, a také to, že vidíš, že úpsěch na první pokus není nereálný.
Holt to tak není vždycky, pořád si ale myslím, že úspěch je víc než dostatečný.
To vše je můj osobní názor a dojem, a třeba jsem vedle jak ten smrček. 🙂 A nebo třeba moc pitvám něco co pitvat ani nedává smysl… Každopádně jen počkej, také chystám „debut“ ve větším měřítku a určitě budu mít oči přes půl hlavy a ono ejhle.. 😀
Mimochodem se hrou jako Bastion (po umělecké stránce) bys mě mírně rozhněval, ale zároveň vzbudil určitou hrdost. 😀 Nicméně jsem osobně měl radši Transistor, ale to bude možná tím, že mám rád zrzky… Mno a kdybys sháněl někoho s hlubokým sexy hlasem na dabing… Tak už mluvím z cesty.
Zkrátka a prostě bych to uzavřel s tím, že se nezastavuj a koukej expit a levelovat a získávat skilly, ať je to lepší a lepší! 😀
O víře v sebe sama samozřejmě pochybnosti „nemám“, to by to totiž člověk nemohl tak úplně dělat. Samozřejmě to také neznamená, že bych byl neomylný, dokonalý atd. Pochybnosti jsou, někdy je to boj a dekadentní nálada, ale spíš je tu vědomí, že s velkým úsilím se to zvládnout dá. Faktem je, že Cubesis neodráží schopnosti autorů.
Je to problém, protože tomu nikdo nevěří (viz tvoje podmiňovací „bys mě mírně rozhněval“… přitom už je to reálný stav ve fázi potence). Otázka: „Tak proč jste to vydávali takhle?“ je v myslích hodnotitelů příliš silná. Z produktu se usuzuje na schopnosti. I já sám jako autor mám co dělat, abych do takového víru pochybování nesklouzl. Proto to nikomu nezazlívám.
Každopádně to také znamená, že co se Cubesis týká, nikdo si nikdy nemyslel, že to bude geniální debut. Proto byl velký problém, jestli to vůbec dávat do portfolia budoucího studia. Dokonce je na pováženou, jestli příští hra bude geniální debut. Mám určitou představu o hře, která by prorazit mohla, ale strategie v tom příliš nefiguruje. To budí určité dilema spíš na úrovni: „A má smysl se do toho vůbec pouštět?“ Ale když člověk zváží svoje časové možnosti a možnosti hry, pak je celé předělání hotové hry s desítkami úprav zřejmě schůdnější cesta, než se po večerech patlat s něčím velkolepým dalších pět let.
Jestli zkušenost s Cubesis přinesla nějaké vystřízlivění, pak spíš na úrovni marketingu a presentace hry. Vždycky jsem to podceňoval. Většina negativních reakcí je od hráčů, kteří od hry čekali něco jiného. Naše chyba je v tom, že jsme jim to jasně nevysvětlili. Když někdo čeká Populous, bude zklamaný. Když někdo čeká simulaci, bude zklamaný. Když někdo čeká klasickou budovatelskou strategii, bude zklamaný. Když se někdo podívá na název a na obrázky, čeká něco z těch tří kategorií. Nečeká v zásadě logickou hru s vyšší mírou „mikromanagementu“. Argumenty typu: chce to dělat větší, lepší a kvalitnější, mi proto teď přijdou ze tří čtvrtin vlastně docela naivní. Není to zanedbatelný aspekt, ale udělat kvalitní hru je o něco jednodušší (tak to po té letité zkušenosti s Cubesis vnímám) než prodej hry. Dobrá hra se sama neprodává. Doporučuji podobnou ilusi pustit. Takhle to funguje ještě tak v menších soutěžích typu Ludum Dare atp. Už v IGF (v některých ročnících tu silněji, tu méně silně) hraje velkou roli obecné povědomí o dané hře.
Čili moje vystřízlivění a skepse a skleslost pramení spíš z toho, že mám málo času (a závidím lidem, co to dělají na plný úvazek, nebo jsou na střední škole a mají moře času), musím kalkulovat s penězi a s presentací hry. Rozhodně to není tak, že bych si „najednou“ všiml, že jsem dělal malou hru, která se s velikány nemůže rovnat. To jsme věděli od začátku. Druhá věc je pak skleslost z určitého nepochopení hry. Ale to jsem vysvětloval v minulém odstavci. Jako jsou lidé, kteří to mají za nepovedený Populous, tak máme hráče, co nahráli přes osmnáct hodin a pokládají to za výbornou logickou hru (ty nakonec často obsahují vyšší míru posunů a pohybů – např. sokoban atp.). Skepse je hlavně u „profesionálních“ recenzí. Ty už jsme tu ale řešili.
Fakt nevím co víc říct. 😀 Nepřijdu si zkrachovalý. Občas skleslý. Občas závistivý (viz, co jsem psal o čase). Navrhuji další hru. Učím se ve 3D. Zlepšuji se ve 2D. Dovzdělávám se teoreticky i v herní oblasti. Plánuji diplomku věnující se narativním možnostem videohry… Takže tak. 🙂
Ale děkuji moc za diskusi. Pomáhá to utřídit si myšlenky a pocity. 🙂 Je fakt super, že tu taková možnost je. A vůbec, co to tu kecám: prostě jsem rád, že se tu můžu vyzpovídat z různých s vývojem souvisejících věcí… a je celkem jedno, jak to vnímám já nebo vy. Prostě to pomáhá. 🙂 Jsem rád, že tu všichni jste a mluvíte se mnou.
Nemáš za co. 😀 A já asi nemám co dodat, snad jen, že ten podmiňovací způsob jsem nemyslel tak, že bych nevěřil, že to uděláš.. Ani nevím, jak přesně jsem to myslel, spíš tak, že nevím, jestli to skutečně plánuješ nebo to bylo jen takový co kdyby. Ale na tom nesejde. 🙂