Poslední bere vše

pokus o rozvedení herního nápadu

Kdysi jsem do soutěžní hry „Zombie mezi námi“ použil následující nápad: šlo o realtime strategii ve které se postavy ovládaly umisťováním věcí na mapu. Chování postav bylo předvídatelné, postavy za které hrál hráč, šly pro zbraň a následně pro náboje, nepřítel – zombie, se pohyboval k nejbližší živé postavě. Dalším prvkem ve hře byla přeměna postav – kousnutý člověk se změnil na dočasně ležící mrtvolu, která se posléze zvedla a už na straně nepřítele hráči zatápěla.

Herní postavy byly „tupé“, postava, pokud byly obsazené všechny zbraně, prostě jen stála na mapě a čekala, zda si ho nějaký zombie dá k obědu. Což je sice nelogické, ale dává to hráči prostor k ovládání. Na jeho umu (a samozřejmě na navržení levelu) záleží, aby přišel o co nejméně postav. Tolik k původnímu nápadu.

Přišlo mi, že by původní herní principy šly rozvést a vytvořit celkem originální koncept.

Kromě jmenovaného vzoru se mi ještě vybavily filmy, ve kterých vystupují různé osoby kolem nějaké sázky, karetní hry či podvodu. Zajímavé na nich je, že vyhrává ne ten, který drží výhru první, ale ten, který si jí odnese. Stálo by tedy za úvahu rozvést původní schema chování postav. Když to shrneme, máme k dispozici poměrně indoletního střelce který reaguje jen na položenou pistoli a střílí do vyprázdnění zbraně (a potom se přesune k dalšímu střelivu, je-li ještě nějaké) a zombie s krapet složitějším rozmnožovacím procesem. Prostředí se mi zdá sice u hrubého herního konceptu podružné, ale tady se přímo vnucuje divoký západ či hráčské prostředí. Zombíci se do toho příliš nehodí, myslím že ale půjde vymyslet stejně bizardní postavy.

Na první nástřel se jich dá vymyslet celkem dost. Kromě řadového hráče s jednoranným deringerem se nabízí třeba voják, který po celou dobu mumraje běhá a zobe rozházené náboje, ale běda, když se mu podaří sesbírat všechny; záludný gringo s nožem, který sice neohrozí střelce, ale s neozbrojenými postavami si poradí víc než dobře; indián s oštěpem, který je sice primitivní, ale jak říkal už klasik, víc než účinný – nehledá náboje, jen hodí oštěpem a dojde si ho vytáhnout i s částí obsahu břišní dutiny zasaženého chudáka, otře o zástěru, a jde na dalšího; zloděj, který tiše přehodí momentálnímu výherci výhru za bezcenný falsifikát (což dotyčný zjistí až po několika vteřinách), a v neposlední řadě postava svůdné dívky, všeho schopné, s jediným cílem – získat přízeň výherce a tím i část nebo celou výhru. K tomu připočtěmě možnost vztahů mezi postavami (třeba: indián jde po krku gringovi vždy, když nemá v ruce výhru, s výhrou k němu má respekt), různé postoje (o výhru, a zároveň o milenku připravený kovboj jde žárlivě po krku postavě, která už třeba dávno výhru dávno nemá). Možností je spousta, cílem je vymyslet je tak, aby to bylo herně zajímavé.

A to je asi hlavní otázka: co s tím. Máme tedy hrst postav které se dají po herní ploše rozmístit na různá místa a v různých kombinacích. První nápad je samozřejmě ten, že cíl bude, aby vyhrál například gringo proti hromadě postav v lokále. Na hráči by pak bylo rozestavět zbraně, náboje, případně další věci a volné postavy tak, aby skutečně poslední z vřavy byl ten správný. Další cíle pak mohou být jen nechat přežít či zabít vybrané postavy (wanted), sestavit „scénu“ tak, aby se postavy dotkly určitých míst (checkpointy).

Celé by to šlo jistě zajímavě stvárnit, zajímavé by byly různé postoje postav (naštvaný žárlivec, vystresovaný neozbrojený, berserk s gatlingem v ruce a doutníkem v puse), celkově by se tomu myslím hodilo humorné směrování.

Možností jak nápad využít je tedy víc než dost, otázka je samozřejmě, jak vhodně by si s tím případný vývojář poradil. Je možné, že by to skončilo dost nepřehledně a nepoužitelně, ale nějakou naději, že by z toho byla zajímavá hra vidím. Troufl by si někdo to domyslet do finální podoby? 😉