O práci na všech frontách

Hry se snažím dělat od třinácti let, tedy již mezi nimi pluji zhruba čtyři roky. Vždy jsem dělal malé projekty, které se nesnaží nijak tvářit a přiznávají, že jde o prosté prototypy s pokusem o zajímavou mechaniku. Má to něco do sebe. Tvořit sám a snažit se být univerzální a, co je hlavní, být si tak nějak pánem.

Jsem moc rád, že mohu svoje tvrzení podložit, byl jsem nějaký čas členem jednoho nejmenovaného studia patřícímu jednomu velkému Indiánovi a nutno přiznat, že nešlo o zcela pozitivní zkušenost. Jistě, jde o moji nepřizpůsobivost, ale co pak s lidmi, jako jsem já? Asi nešlo ani tak o moc rozhodování, o to ani nešlo. Šlo mi jen o proces, komunikaci, vývoj, který mě vždy tak naplňoval. Pocit bobtnání projektu pod holýma rukama několika lidí.

To jsem znovu pocítil o něco později, když mě Likandro (zdravím a děkuji!) nechal spolupracovat na velmi zajímavém projektu, který snad bude dokončen v blízkých létech. Zde nebudu zabředávat do detailů.

Co chci říci je, že jsem po dlouhé době opět začal pracovat na svém vlastním projektu, kde jsem na všechno sám (kromě hudby, za kterou bude pravděpodobně díky shodě několika magických náhod jeden velký hudebník), vše jde pomalu a já si mohu dovolit stát na místě a necítit se kvůli tomu špatně. Neumím kódovat, ale přesto jsem jakž takž s pomocí ochotných lidí sepsal (zatím ne zcela funkční) prototyp hlavní mechaniky mého projektu a zabralo to jen měsíc. Nejsem grafik, ale poprvé jsem byl jakž takž spokojen s prostředí, které jsem načrtl (i když jsem se dnes rozhodl vše zahodit a přejít k diametrálně jiné stylizaci). Cítím se docela krásně mocně, opět. Nakonec mě tvorba her tímto na první pohled smutně depresivním stylem neobyčejně naplňuje.

Ale i když si nedovedu ani představit práci ve velké korporaci, kde obyčejný jedinec nemá zásadní vliv a která ve výsledku produkuje často jeden bezcharakterní kus za druhým, mám tu čest si sem tam popovídat s osobou, která po takové kariéře touží. A mně je trochu smutno, že se mi nedaří rozluštit jeho motivace. Jasně, všechno se odvíjí od charakteru, schopnosti a touze komunikovat či se uzavírat.

Je ale kouzelné, jak je každý jedinec diametrálně jinak cítící, přesně to mě na lidech fascinuje. Diverzita. Proto by mě zajímalo, jak cítíte tvorbu vy? Obecně… Co přesně vás naplňuje? Předpokládám, že každý tu má nějaké vysněné plány, můj je se věnovat hrám či jakékoliv tvorbě i v budoucnu i rizikem izolace, která mi nevadí a bohužel ji často i vyhledávám. Co vy?

 

*konec obsahově i formálně plytkého textu*

 

(PS: Mimochodem, kdyby se tu náhodou našel člověk Unity znalý, zejména pak chápající pokročilé kolizní systémy, nechť v případě zájmu mě kontaktuje jakoukoliv cestou. Děkuji.)