MIRRORS
Tak jsem po nějakém čase našel dost síly a času, abych splácal další z mých miniaturních herních počinů. Původně jsem myslel, že ho věnuji svým malým dětem, ale je to na ně žánrově poněkud těžké a tak radši hrály tower defence ala minecraft. 🙁 No nic. Snad to někoho trochu pobaví, když to bude tady volně ke stažení. Princip je celkem jednoduchý. Pohybujete kuličkou, kterou nevidíte jinak než jako odraz v kouscích zrcadel a musíte se trefit do cíle. Hra má 15 levelů rozčleněných do tří barevných zón a všechno jde odehrát cca za hodinu. Obtížnost si můžete nastavovat kdykoli a jakkoli. Přirozenou součástí hry je totiž něco jako „cheat“ ( klávesa SHIFT ), který ukáže pravou aktuální pozici v okamžiku, kdy je hráč zmatený a neví si rady. Pro dospělého člověka je to myslím příjemná hříčka na deštivé odpoledne.
>DOWNLOAD<
Hra vznikala asi tři týdny a považuji výsledek za takový, jaký jsem si na začátku sliboval. Ovládání není komplikované a lze ho i mírně konfigurovat. V základu se počítá s WASD pohybem. Na požádání jsem tam zabudoval i kurzorové klávesy jako alternativu. A otestován je i joypad Logitech. Ten nemusí nikde zapínat, má autodetekci. Všechny varianty ovládání mohou fungovat současně nebo je možné jednotlivé sady kláves vypnout.
Zvuky je dobré poslouchat na sluchátkách, protože jsou prostorově návodné a lze podle nich identifikovat přibližnou pozici podle toho, odkud se ozve zvuk například nárazu do zdi.
Všechny levely je možné dohrát bez pomoci klávesy SHIFT jen čistě podle zrcadel, ale pokud se tato varianta jeví těžká, lze doporučit odhalení vždy jen počáteční pozice a teprve pak se snažit bez nápovědy.
Úrovně se odemykají postupně a přestože existuje možnost zámky ošidit, je lepší pořadí dodržet jak je, protože se tím dosáhne příjemně plynulého nárůstu obtížnosti.
Hra je primárně určena ( a testována ) pro Windows7, ale bude nejspíš fungovat dobře i na ostatních Windows platformách. Opravdu staré stroje by mohly mít v některých levelech problémy s výkonem, protože je hra ve formě interpretovaných skriptů ( powered by Game Maker Studio ) bez kompilace. Já jsem to ale celkem rozumně rozjel i na několik let starém notebooku, takže není třeba se moc obávat.
Závěrem bych rád dodal, že hra neobsahuje krvavé násilí, sex ani vulgaritu, nenabádá k trestné činnosti, neuráží ani nikoho nezesměšňuje, takže je z tohoto druhu pohledu vlastně hrozně nudná. Přesto doufám, že v ní alespoň někteří najdou zalíbení a obětují trochu svého času na to, aby se dozvěděli, co je na konci.
Snad jsem na nic důležitého nezapomněl,
takže nezbývá než popřát příjemnou zábavu.
S GMS na věky věkův, TomBen.
-
By: TomBen
Používám Game Maker k tvorbě jednoduchých her čistě pro zábavu. Snažím se hlavně o kvalitní provedení po všech stránkách. Mám radost, když vznikne něco nového a hratelného.
-
-
Funny Physics
Přehlídka částicových efektů
Spooky Photo
Object Inspector
5 komentářů
Dlouho mi trvalo, než jsem se do hry dostal a pochopil, kde jsem a jak se mám orientovat. Trochu zřetelnější vysvětlení principu zrcadel, by v úvodu hry neuškodilo – jakože jsem, z pro mě neznámého důvodu, předpokládal, že začínám uprostřed místnosti.
Každopádně se mi to jako myšlenka moc líbí a některé úrovně mě vyloženě nadchly. Ještě určitě napíšu postřehy, až to dohraji do konce. Zatím jsem u prvního zeleného klíče. 🙂
🙂 Já prostě pocházím z doby, kdy samotné objevování principu hry bylo zábavou. Člověk sehnal hru, věděl jen to, co slyšel od kámoše a pak mačkal všechny možnosti, aby zjistil, co se dá vůbec dělat. Teď mi všechny ty tutoriály, helpy a ukazatele přijdou stupidní. Mám jednoduše pocit, že mě okrádají o zábavu. Navíc pak hry ztrácejí hloubku, když se musí držet při zemi kvůli jednoduchosti ovládání. Prostě nevýhoda dinosaura. 😀
Ještě jsem se trochu zabýval představou, jak by to vypadalo ve 3D. Taková věc by se pak nejspíš celkem snadno a hezky mohla dát udělat v Unity. Ale prvotní nadšení mě už po těch patnácti levelech přece jen poněkud přešlo a Unity bych si musel trochu nastudovat, než bych začal něco dělat. Tak asi nápad poputuje na hromádku otočených karet. 🙂
Objevování principu je parádní. Spíš jsem měl na mysli, že tady je princip v podstatě jasný: jsem v zrcadle. Ale v první moment nevím, jak zrcadlo odráží svět. Takže vodění za ruku jsem teď na mysli neměl.
Jak jsi tu připomněl staré hry, hned se mi vybavila hra Warlords II. Vždycky ji objevuji znovu, protože si nikdy nepamatuji, jak to funguje, ale to objevování mě baví a téměř vždycky nadchne, protože každý poznaný princip z člověka dělá lepšího hráče a je to odměnou samo o sobě: není potřeba žádné hvězdičky, žádného achievementu. V poslední době si hodně pohrávám s myšlenkou, jak tuhle tajemnost do hry vrátit a přitom vyhovět požadavkům doby. Jakože jsem přesvědčený, že je to neslučitelné jen zdánlivě. 😀 Ale třeba si to jenom maluju moc růžově.
Ve 3D by mi z toho asi bouchla hlava. Nedovedu si představit, že bych se dokázal zorientovat, kdyby tam byla ještě další osa pohybu… ale asi by to byla výborná výzva. Máš to nějak promyšlené? Protože já si to v podstatě ani neumím představit. Hodně by mě to zajímalo.
Warlords II je úžasná hra. Proměnlivé podmínky, možnost změnit výrobu ve vypleněných městech, speciální potvory, bonusy pro armádu i jednotlivce, podle prostředí nebo proti konkrétnímu cíli. Tu bych kdykoli hrál znovu. Ovládání pravda trochu nelogické, ale určitě ta trocha nekomfortu stála za to. Nevím, nevím jestli lze požadavkům doby vyhovět bez citelné ztráty.
V 3D provedení je hlavní problém kamera. Když bude pohyblivá podle hráče, bude jasné, kde se hráč nachází. Když bude fixní, omezí se velikost prostoru a přehlednost. Tak mě napadlo, že by to mohlo fungovat jako bezpečnostní kamery v policejním dispečinku. Spousta přepínatelných kamer na fixních předem známých místech. Tak by hráč mohl kontrolovat prostor. Teoreticky by se mohly kamery přepínat samy podle sensoru pohybu. Určitě by to chtělo zjevnou detekci nárazu. Kdyby se chtělo jít do detailu, mohl by mít hráč možnost rozmístit kamery sám. Prostor by byl vyplněn geometrickými tvary ze zrcadlové hmoty. Kamery by jednoduše neviděly objekt, jen odrazy. Představa je jen hrubá a je těžké uhádnout, jestli by to šlo rozumně hrát.
Grafika v menu, font a hudba je fajn… Samotná hra by na tom vizuálně mohla být lépe.
Udělal jsem čtyři kola a docela pohoda, jen si ani teď nejsem úplně jist jak to funguje. 🙂
Tak páte kolo a je to strašně lehký, teda zatím jen u jednoho jsem „zkejsnul“ na delší dobu… Většinou prostě stačí zmáčknout jednu šipku a počkat.Neprostupné překážky v šestém kole už asi nedám.:)
Zajímavé je, že hra reaguje na klávesnici i když píšu tento komentář.