Malá herní dílna III – výsledky
1. místo – Tajemství obrazu 9.28
Samuelson – 7 bodů. Velice chytlavá a zajímavá hra. Pohyb pomocí tahů a „předchystaných“ cestiček v jednotlivých mapách je skvělý. Musím pochválit i hudbu a obzvláště dabing. Určitě bych se rád dočkal pokračování.
Dobyvacnik – 7 bodů. Docela hodně návyková hra, kterou jsem si užil od začátku do konce. Zajímavý nápad na zpracování.
Tomben – 6 bodů.
- grafika – 60b
- gameplay – 40b
- zvuk – 80b
- nápad – 70b
Chtělo by to ještě poladit, ale jinak ok (dohrál jsem).
Xan1995 – 9 bodů.
První dojmy: Pěkné, jednoduché menu i UI. Při kolizi s nepřítelem rovnou restart level? Byl by super nějaký přechod. Poslední level by mohl být srozumitelnější, trvalo mi dlouho než jsem se dozvěděl, co se po mě chce. Zrcadlo se dá odtlačit do zdi.
Závěr: Líbivá a zároveň jednoduchá 3D grafika. Ozvučení nemá chybu, dokonce Fiola jako dabér 🙂 (akorát ze začátku to možná moc prožívá). Líbí se mi animace kamery. Mohlo by být víc levelů. Co k tomu dodat? Snad už jen… dobrá práce.
Firejs – 8 bodů. Pěkné, líbí se mi to. Jen toho démona jsem naháněl po mapě pořád dokola a vyzkoušel vše co mě napadlo. Bohužel bez úspěchu. Dokonce mi i zrcadlo vypadlo z mapy.
Banane4joy – 10 bodů. Je vidět, že na hře pracoval zkušený tým, který ví, co hráč očekává od hry. Jednoduchý princip, krásná grafika, příběh. Co se hádanek týče, všechny se povedly. U bosse jsem se sice trochu zasekl a spíše odhadoval, co mám dělat, ale o to sladší bylo jeho zneškodnění. Hádanky mohly být klidně složitější, nebo lépe využit jejich potencál, ale všichni víme- čas nebyl a jako ukázka schopností je to dostačující. Musím vyčíst jen spoiler (Snape;) a „speakerovský“ dabing na který jsem alergický.
Rembrant – 8 bodů. Obdivuji především zvolený způsob tahů, který je ve spojení s krásnou grafikou velice dobře proveden. Jednotlivé lokace a úkoly jsou sice trošku jednodušší, ale hudba i (dost) dobrý dabing rychle chytnou. Vyvedení postav jako figurek velice příjemně navozuje pocit jako ze hraní deskovky. Takže celková spokojenost, hru jsem si velice užil.
Zitron – 9 bodů. Jako kluk jsem opatroval několik cínových vojáčků a musím říct, že je grafika připomíná docela věrohodně. Hudba je krásná a skvěle sedí. Hra má ničím nerušenou atmosféru a je znát, že jde o sladěné týmové dílko. Hratelnost je velice prostá až strohá. Stojí a padá s tvarem trasy, po které se hráč může vydávat. Líbí se mi to tak, ale určitě by neškodilo, kdyby hráč musel zvládnout více věcí najednou. Jde o to objevit k čemu co je a správně to položit, ale není v tom žádná improvizace. Být všechno pokupě, na komplikovanější mapě, bavil bych se mnohem víc. Ale svit měsíce je boží a vůbec to hezky vypadá. Nebyl by gramofon lepší než rádio?
17 odezev
Gratuluji vítěznému týmu, je to fakt dobrá hra. Děkuji za organizaci a ostatním tvůrcům za hry a pomyslné soupeře. Pokud bych se vrátil k mojí hře a reagoval na hodnocení. Dopadlo to jak jsem předpokládal. Někdo si hru prošel a užil, někdo zapnul, zakroutil hlavou a vypnul, asi se vážně nikdy nenaučím myslet při tvorbě i na hráče, ne jen na sebe. 😀 Předat nápad je pro mě mnohem těžší, než ho vymyslet. 🙁 Primární pro mě byl příběh (a asi i grafika, která mi to vlastně vyhrála, že?:) a je pravdou, že hru jsem na něj vlastně naplácal jakoby mimochodem. I ostatní prvky jako lepší tutoriál, nebo zvuky, musely stranou. Za třetí místo děkuji, v lepší jsem ani nedoufal. I když jsem to bral vyloženě jako soutěž, jednu pozitivní novinku jsem si odnesl. Pořídil jsem si GMS a jsem velmi spokojen, dokonce už mám nadějně rozpracovanou další hru, takže dík za impuls. 🙂
Též se přidávám ke gratulaci a dík za kladné hodnocení porotců a parádní soutěž!
Všem díky za feedback, a především Likandrovi za príma soutěž! 🙂 Těším se na další kolo 😛
Připojuji se také ke gratulaci vítězům. Mám sice trochu pocit, že můj výtvor si poslední místo tak úplně nezasloužil, ale vzhledem k tomu, že na vítězství zdaleka neměl, tak na tom zas tak moc nesejde. Myslím, že do budoucna by se hodilo poněkud zpřesnit pravidla a promyslet lépe systém hodnocení. Teď jsou kritéria každý pes, jiná ves a systém hodnocení lze částečně ošidit. Jinak je fajn, že se myšlenka MHD ujala a že jede vpřed. Chtělo by to logo. Něco s dopravním prostředkem… 🙂
Sice také souhlasím, že bych na posledním místě viděl spíš jiné hry, ale síla lidu holt rozhodla. Stran hodnocení do budoucna změny budou, ale nikdy se nedojde žádné spravedlnosti. V podstatě bych řekl, že právě ono „každá pes, jiná ves“ ve svém průměru ukazuje obecný postoj nejspravedlivěji, protože se míchají jak hodnocení metodická, tak dojmová. Proto bych dal třeba pocitově Stopám ve tmě 9 nebo 10, protože mi to dalo nejplnější zážitek, a hře Legend of Tenebris spíš něco okolo 4. Jakmile bych začal hodnotit jednotlivé aspekty zřetelně (grafiku, hratelnost, nápad, atd.), je to najednou spíš 3-4 oproti 7-8. Takže ať budou změny jakékoliv, vždycky to ublíží jedné nebo druhé straně.
Souhlasím s Jindrou, ale pořadí bych chtěl obhájit. Spooky Photo je pěkně zpracovaný, ale nezáživný koncept a tak je mi milejší i „hravá, kreslená hrůza“, Firejsova. 🙂 Hry jsou prožitek a nástroje spoluvytvářející hru prostě nejde známkovat odděleně. Součet by byl lživý. Navíc, jelikož zprůměrování nemůže zohlednit měřítka hodnotitelů, vůči sobě, sáhl jsem jen k polovině stupnice abych předešel zkreslení. Šlo mi o pořadí her a názor raději popíšu slovy.
Možná máte všichni pocit, že jde o Spooky Photo. Jenže tak to není. Já z toho mám špatný pocit jako hodnotitel. Kdybych se na to díval vysloveně jako hráč a hodnotil pocitově, tak by všechny zúčastněné hry získaly kulové – a to včetně té mojí. Kromě Tenebrisu je to všechno zabugované a nedokončené. Moje hra je krátké prd. No a Tenebris zase neobsahuje nic než otravné skákání přes hřebíky. Lovecraftovská atmosféra se nekoná vlastně nikde.
Právě jen metodické hodnocení mi umožňuje dát o chlup lepší známky, protože mě nutí si uvědomit podobná fakta jako, že i úplně blbá hra s dobrou hudbou je lepší než úplně blbá hra se špatnou hudbou. Pocitově by dopadly prostě stejně. Když se smíchá pocitové hodnocení a metodické, tak si můžeme rovnou hodit kostkou. Takže bych doporučoval neschovávat se alibisticky za větu „Tak to prostě vyšlo“ a zvolit buď JEN metodické hodnocení nebo JEN pocitové. Současný mix je nesmysl.
Ale pokud někdo položí skutečné argumenty, které by dokázaly, že se mýlím, jsem připraven naslouchat. Tedy pokud alespoň trochu rozumíte, co jsem chtěl říct.
TOMBEN: Ano, ty hry jsou nedokončené. Ale tak už to v soutěžích chodí. Otázkou je, zda jsou nedokončené v tom smyslu, že někde by bylo fajn dodělat animaci, nebo zda skutečně nejdou dohrát, nebo úplně chybí herní mechaniky. A v tomto smyslu ty hry dokončené jsou. A ať už jsou lepší nebo horší, jsou to hry. To je věc, kterou jsi ty nezvládl. Možná jsi „hru“ skvěle naprogramoval, byl jsi s tím rychle hotový a po technické stránce to vypadá opravdu dobře, ale tady není soutěž programátorů, nýbrž soutěž jakýchsi „game developerů“. A tam se třeba můžu řadit i já, přestože nejsem programátor a jediné co zvládnu je jakž takž poskládat dohromady koncept, který vytvořím.
A koncept je podstatné slovo. Nevím jestli jsi to udělal ty, ale třeba já jsem si prvně vytvořil hratelný koncept (na papíře), který jsem začal programovat ve chvíli, kdy jsem věděl, že je to hratelné. To jsi evidentně neudělal, protože jsi nevytvořil hru.
Jak tedy hodnotit? Každý může podle svého. Jen těžko totiž bude každý rozumět všemu. Jen programátor by mohl věřit tomu, že lze vytvořit jakýsi spravedlivý nástroj. Že to hodnocení jde spočítat. Už dávání bodů je na pováženou. Měřit jednotlivé abstraktní kategorie procenty je vyloženě za hranou a na objektivitě to nepřidává zhola nic. Dostáváme se pak někam na úroveň abstraktní představy o tom, že jde kvalitu hry spočítat. Pro mě bylo jediné objektivní hodnocení seřazení vytvořených her (a podle toho následné rozdělení bodů). Podle čeho? Podle pocitu, podle nápaditosti, podle zpracování.
Dále mi přijde velmi nebezpečné osočovat ostatní z toho, že nezvládli atmosféru.Jaká je Lovecraftovská atmosféra netuším, nikdy předtím jsem od něj povídku nečetl. Ale jak bylo řečeno na začátku, neměli jsme tvořit adaptaci, nýbrž vycházet z textu. A to mnozí zvládli bravurně. Třeba banánovo tematizování času skvěle vypadlo přímo ze zadání. Ne doslovně, není v tom možná taková hrůza, ale je to jedno z témat, které v povídce jsou. A je zásadní. Ať už jakoukoliv, tak hra atmosféru má. Stejně jako spousta dalších her v soutěži.
Ano, naše hra vyhrála a já jsem za to neskonale rád. Není to ale důvod, proč takový systém hodnocení bráním. Sám vím, co vše je potřeba dodělat, aby hra mohla být považována za dodělanou. Také už vím, proč je závěrečný level špatně navržený (což mi ukázalo až vydání a feedback od několika hráčů) a mám představu jak ho opravit. Hra není vydatelná. Nyní. A to je taky důvod, proč ji na Google Play a AppStore nenajdete. Ale v rámci soutěže je více než dokončená a za tím si stojím. Že se nemusela líbit každému také beru, vždyť od toho tu bylo hodnocení. A právě slovní hodnocení je mnohem přínosnější než suchý výčet čísel, které vlastně nenesou hodnotu a bylo by bláhové jim nějakou přikládat.
TOMBEN: Sice ohodnocuješ každou kategorii zvlášť (grafika, zvuk,…), což oceňuji (bylo by fajn nějaké vyhodnocení jako např. hra s nejlepší grafikou / zvukem…), ale sám si pravidla hodnocení nedodržel.
Hodnotit hry jednou větou typu „Velice slabé provedení to potopilo“ nebo „Chtělo by to ještě poladit, ale jinak ok“ mi přijde dětinské a výrazně to snižuje profesionalitu. Sakra chlape vzmuž se! Doplakej, utři nos a jdi dál! Uvědom si, že jsi dokázal dát dohromady hru. Pravda, není to moc velká zábava, ale pouč se z chyb a začni znovu. Příště to dopadne určitě lépe 🙂
PS: 6. ze 12 projektů už nezní tak špatně ne?
Rozhodně bych uvítal hodnocení jednotlivých kategorií ale opravdu se mi líbí nutnost psát komentáře. Autorům to dá feedback a pomůže jim hru vylepšit/dokončit. Jen mě trochu mrzí, že Stopy ve tmě skončili až na 4. místě, opravdu jsem si tu hru užil.
Bedikk: plně souhlasím a gratuluji k výhře
Oh bože, říkal jsem, ať píší jen ti, co pochopili o čem píšu.
BTW: Já měl poznámek mnohem víc a právě proto, že se do limitu nevešly, jsem musel vyplodit jednovětné shrnutí, které je opravdu poněkud dětinské.
Bedikk to napsal za mě, i když asi né tak kulantně. 🙂 Nerad bych, abychom se přeli, tím spíš pod článkem. Ale pokusím se vysvětlit jak to vnímám. Jsem přesvědčený, že to vyšlo jak mělo. Mám z toho dobrý pocit, jako hodnotitel i účastník (byť hru ještě matlám). Jistěže, tu nevzniká nic co by se přiblížilo nějákému vysněnému ideálu. Nicméně pokud hodnotíme hry vůči sobě navzájem, tak prostě vidíme spravedlivé pořadí. Vidíš ho trochu jinak než já a v tom je smysl hodnocení.
Ale pozastavil bych se ještě u atmosféry. Pro mě je atmosféra druhá nejdůležitější věc, hned po hratelnosti. Je to něco, co na mě dýchne bez ohledu na to, jestli mě hra baví. Grafika, zvuk, hudba, atd. jsou jen nástroje které ji vytvářejí, ale vytvářejí i hratelnost. Přehledná, ale nevzhledná grafika tak není nutně horší než grafika čarokrásná, ale matoucí. Jak mám číselně vyjádřit tenhle vztah?
I když se u her kdovíjak nebavím, stále je považuji za ucelenou věc. Grafika, hudba, mechaniky, atp. jsou prostředky kterými lze vyjádřit nějákou myšlenku, vyvolat určitý pocit, nebo zkrátka jen zaměstnat. Všechno to spoluvytváří dojem který prostě je lepší nebo horší vůči něčemu. Nejde jen o to jak kvalitní součásti jsou, ale jak je dokázal autor použít. Jak podtrhují nebo narušují prožitek z hraní. Z abstraktního hausnumera se dozvím jen to, že hra není nejhorší ve vesmíru.
Proto si myslím, že je naopak nesmysl hodnotit jakkoliv jinak než „po obojím způsobu“, s co nejvíce věcnými připomínkami v komentáři, ze kterých si obě strany něco vezmou. Vždycky je nějáká hra horší nebo lepší než jiná. Když není zábavná, může být alespoň něčím zajímavá. Jako autor to chci vědět a jako hodnotitel se nad tím chci zamyslet, proto se účastním.
Nevím kdo za koho co píše, ale narozdíl od Bedikka, který se zjevně urazil kvůli zmínce o nedokončenosti a společně s Xanem na mě vysypali projekce svých vlastních duševních stínů, vypadáš, že kromě psaní umíš i číst. Máš pravdu v tom, že spousta pocitů nejde vyjádřit čísly a že je asi správné komentáře k hodnocení víc rozvinout. Proto jsem taky litoval limitu max. 500 znaků. Moje poznámky obsahují znaků mnohem víc a proto jsem poslal jen čísla a strohou větu.
Jen nerozumím, jak fakt, že pocity jdou špatně vyjádřit čísly, podporuje vhodnost mixu různých typů hodnocení. Navíc, tak jako tak, všichni museli použít číselné hodnocení. I pro pocity.
Také mi přijde, že komentář pod článkem je poměrně dobré místo pro diskuzi. Byť založenou na sporu. Kde už jinde by měla diskuze probíhat? 🙂
Hlavně klid a nohy v teple. 🙂
Teď jsou rány čerstvé a za mě teď nemá smysl řešit novou podobu hodnocení nijak důkladně. Na to bude čas s vyhlášením další dílny.
K prvnímu TomBenovu nařčení, snad dostatečně racionálně, argumentovaně a věcně:
1. Alibismus znamená zbavení se odpovědnosti. Když napíšu, že příště bude hodnocení zadané jinak a jasněji, naopak tím odpovědnost za změny přijímám.
2. Povídání o spravedlivosti hodnocení ve stylu „každý pes, jiná ves“ mělo dvě premisy a závěr, čili to mělo formu argumentu. A: Jsou hlavně dva typy hodnocení a každý má své neduhy a vytváří nějakou odchylku od spravedlnosti. B: Zprůměrováním se obě „protichůdné“ odchylky eliminují. ERGO: Je to, po mém soudu, nejspravedlivější hodnocení.
Abys takovou věc odmítl, nestačí tvrdit, že je to jako hodit kostkou, musíš popřít jednu z premis. V tomhle případě se nabízí tvrzení, že zprůměrováním vyjdou jen čísla okolo 5/10 a výsledky budou nijaké, což je ale stejně něco jiného než házení kostkou. Také tuto hypotézu lze ovšem odmítnout odkázáním na metacritics, kde jedni lidé hodnotí metodicky, jiní podle pocitu, a přesto čísla lítají a je vidět nějaká tendence. Není to sice pádné, protože existují i servery s freehrami, kde naopak skoro všechny hry mají okolo 5/10, ale v doprovodu dalšího pravidla, totiž nutnosti dát nejlepší hře 10 – což nyní bylo doporučeno – a ostatní hodnotit relativně k ní, už je dost nepravděpodobné, aby zprůměrování obou typů hodnocení vedlo k výsledku 5/10, protože škála bude podstatně bohatší než standardních 4-7. Kdyby snad chtěl někdo namítat, že žádná hra na 10/10 nedosáhne, je třeba si uvědomit, že cílem je žebříček, nikoliv hodnocení relativně k subjektivnímu abstraktnímu dílu.
V rámci budoucích úprav má pak smysl zřejmě zavést ještě třeba speciální hodnotící prvek podle tématu. V tomhle případě třeba „vytěžení tématického zadání“, aby hodnocení, ať už kteréhokoliv typu, zohlednilo věc také ve vztahu k dílně.
K debatě, do které jsem jen zběžně nakoukl: pakliže bylo pro někoho „cca 500“ znaků málo, mohl se ozvat. Zpětně je ta připomínka nefér, obzvlášť když se uváží ono „cca“. Za mě to totiž byla zjevná pobídka ke stručnosti, ale ne fixní rozsah. Do budoucna si každopádně dělám poznámku.
Pakliže chce někdo v debatě pokračovat, jakkoliv je to na pováženou, pak, snažně prosím, bez osobních útoků a falacií (například nevhodných, ale působivých analogií, atd.) Děkuji.
Ok, už dám pokoj a počkám, co s tím příště provedeš. 🙂
Jen k těm znakům: mohl jsem se snad ozvat, ale nebylo by kdy to řešit. A netušil jsem, že mi to bude vyčteno.
Díky Likandrovi za uspořádání pěkné soutěže.
Gratuluji všem zúčastněným!
A teď půjdu za svým lektorem kreslení a požádám o vrácení penízků. 😀
Ale jak jsem psal, mým cílem bylo hlavně si tento styl zkusit – bohužel jsem i těch pár obrázků fotil na telefon v jiné dny a době. Takže to na nich jde vidět. Každopádně díky za feedback, hlavně to, že se většině lidí hra líbila, trochu láká k tomu to dotáhnout do lepší podoby. 🙂
Gratuluji vítězi a také všem zúčastněným. Moc mě mrzí, že jsem svoji hru nedodělal. 🙁
Jako třešnička na dortu výsledná cena: článek o Malé herní dílně se zaměřením na vítěznou hru: http://indeegames.cz/tema/vitezem-mhd-iii-je-tajemstvi-obrazu/