Malá herní dílna I – výsledky

Hodnocení příspěvků Malé herní dílny I.

Celkem se první Malé herní dílny zúčastnilo pět lidí. Výsledné práce ohodnotilo osm lidí. Z posice organizátora bych to vnímal jako událost úspěšnou. Vyzdvihnout je potřeba především aktualizované články o projektech, které fungovaly výborně a nechaly nahlédnout za vývojářskou plentu a udržet přátelskou soutěživost. Dále bych rád všem vyjádřil dík za účast a za hodnocení výsledných příspěvků. Je skvělé, že jste si našli čas.

Abych to nenatahoval, následují výsledky, přestože pogratulovat je potřeba všem, kteří vůbec hru vytvořili. Výsledky jsou v pořadí „mimo soutěž“, dál pak od nejhůře ohodnocené hry k nejlépe hodnocené. Hodnocení jsem rozkouskoval a roztřídil podle her – snad jsem to nikde nepokazil. Na konci každého hodnocení je přezdívka hodnotitele a počet bodů, které udělil, pakliže je udělil.

Rytíř – mimo soutěž

No Likandro si na sebe ušil spravedlivý bič a tak můžeme vynechat kamenování 🙂 Grafika ve mě poprvé vyvolala pocit určité starověkosti. Jindra, pokud mě paměť nešálí,  měl většinou tendenci pro jakousi obláčkovou stylizaci. Tato znouzectnost vlastně příjemně překvapila. Jen ten křesťanský název, jaksi  do této úvahy nezapadá. Předně je hrdina prokazatelně pohan, neboť se vydává do podsvětí pro svou milou, druhak je tu rajťácký level na jelenu (patrně vtělení Artemis 🙂 ) a zatřetí mi zbytek evokuje labyrint a vůbec.  Je to prostě antika, akorát autor to neví. Při samotném hraní jsem byl překvapený mechanikou připomínající takovou tu hru, kdy nesmíte kroužkem na drátě, onoho se dotknouti. Chybí tu nějáké vodítko signalizující, že postava přepadla přes okraj. Zato labyrint se mi líbil, hlavně matoucí architekturou plnou falešných ústí chodbiček. První level je asi trochu mystifikující, bezděky jsem umíral asi dvakrát než mi to došlo. Co mi úplně nesedlo, bylo rozstříhání hudby, sice zapadalo do děje, ale druhý level měl docela výrazný střih, který trochu rušil. Příjemný pocit vyvolal jelen. Když jsem viděl co s ním dělám, absurdita toho výjevu, vyorala hlubokou brázdu v mé paměti. Jen když jsem u jelena byl prvně, tak se to kouslo. Zajímavé je, že jsme oba zvolili funerální motivy příběhu. – Zitron 3

Grafické zpracování rozhodně zaujme. U hry samotné oceňuji, že střídá „styly“ ale na druhou stranu musím říct, že pixelhunting, ve kterém se občas postavička zarazila/spadla i když se ničeho nedotýkala ve spojení s časovým tlakem je dosti frustrující, ale i přesto jsem se rozhodl u hry vydržet až do konce. Jelen mě pobavil. – Firejs

Grafika prostědí tradičně pěkná, vadily mi nejasné kolize s propastí; zajímavý nápad ze zajímavého prostředí – Ikkju

Takhle nějak jsem si představoval všechny hry. Krásná ukázka toho, že i 2 minutky stačí na velký příběh. – Druid 5

Pěkná grafika, pěkné minihry. Kdyby měl Likandro víc času, aby to celé dodělal, mohla to být dost dobrá hra. – Bezza 3

 

Unlocker 1,6

„Evidentně je vidět, že autor je naprostý začátečník. Pokud prominu programátorské chyby, jako je centrování obrázku, chůze bokem, rozmazání nesprávném použití viewů, špatné kolize a mnoho dalšího, kterým se autor časem zvládne vyhnout, a zaměřím se spíše na druhou stranu věci, tím autorovi spíše pomohu.

Autorova hra začíná bez menu, úvodního textu, pouze s info o ovládání a jednou větou, že mám uniknout před vrahem, kterého jsem ve hře neviděl (anebo nepoznal). Postavy byly statické a hlavně dům byl naprosto holý. Kromě nočního stolku s klíčem a asi 10-metrovým stolem tam nic není. Žádné obrazy, dekorace, nábytek, změna podlahy (parkety, dlažba, koberec), ani okno. Přišlo mě to jako bych byl uzavřený v ohromné krabici. Stejný dojem na mě udělala i zahrada. Nevyčítám autorovi grafiku jako takovou, ale chybějící prvky hry, které dělají hru jedinečnou. Zaměř se příště na detaily – určitě hra pak bude vypadat mnohem lépe. Času bylo dost.

Také odmítám ovládání WASD, když se hraje jen jednou rukou. Jakožto pravák upřednostňuji šipky. Ale to je dost individuální.

Vzhledem k tomu, že se autor tváří jako nováček, dávám mu 2 body. Jsem moc rád, že se zúčastnil soutěže a my měli možnost mu pomoci k budoucí tvorbě“ – Nikolas Charalambidis 2

Moc dobře znám z vlastní zkušenosti, ten pocit, kdy odevzdáte na poslední chvíli nehotovou hru, jen aby jste netrhali partu. Takže pouze vzkážu aby autor nezoufal, neboť omyl je hnací silou pokroku a čím více to přepískl nyní, tím spíš to dá příště. Po rozehnání všech much od umírající hry, skví se celkem okouzlující nápad, použít hudbu coby součást herního světa jako takového. Až dohraje poslední píseň, zákeřný vrah, zatne sekeru vám v leb. Hra však nevydá ani hlásku a postava se pohybuje ve směru svého ramene jako krab. To se sice napraví sebráním zbraně, ale kupodivu ani vystřílením všech hostí, není hře konec. Lze se schovat do skříně a tím realizovat jeden z plánovaných konců, za což hra zaslouží bod k dobru. Až se úplně rozloží, něco tam pokvete, jen to nevzdávat. Na autorovo Opus magnum třeba ještě počkat 😉 – Zitron 1

Hned na první dotek mě zarazilo podivné chování postavičky. Byla skoro vždy otočená jinam než šla. Druhou věcí byl velký zoom v kombinaci s neskutečně prázdnými prostory. Brzy se mi podařilo najít i neviditelné stěny a poté pistoli. Bohužel se v okamžiku dohrání písničky vůbec nic nestalo a tak jsem bloudil dál, až jsem nalezl klíč. Poté jsem prošel celou mapu znovu a zastřelil snad úplně všechny (mrtvolky jsou graficky opravdu moc pěkné), prošel celou mapu a nakonec vlezl do skříně. Konců je pravděpodobně více.

Co mi vadilo nejvíc byly ty prázdné prostory, hra mohla být vložena na menší prostor, který by vytvořil intenzivnější zážitek.

Při druhém pokusu jsem nic nedělal a nechal hudbu dohrát. Bohužel se zase nic nestalo, jen zemřu v okamžiku kdy se dotknu člověka. Což je docela škoda, protože by bohatě stačilo, kdyby se na mě jeden z těch lidiček prostě a jednoduše rozběhl.

Autor měl dobrý nápad a věřím, že když vývoj her bude nadále trénovat tak od něj možná uvidíme pěkné kousky. – Firejs 2

Grafika postav je pěkná, nasekat podobně i ostatní prvky, vypadalo by to myslím víc než dobře; u hry mi vadil velikost view, chápu, že to je herní prvek (omezený rozhled, hledání východu), ale přišlo by mi příjemnější, kdyby to autor řešil třeba pomocí fog of war… – Ikkju 2

Výbornej nápad, ale bídný zpracování. Postavička chodila bokem, když jsem někoho zastřelil, přeskočil mu sprite tak špatně že vypadl z viewu.

Grafika mi k sobě taky moc neseděla. – Druid 2

Nápad je podle mě hodně dobrý, ale kvůli většímu množství bugů hratelnost hry hodně klesla. – Bezza 2

„Nevhodný název ke hře, která si podle mě zvolila naprosto nevhodnou formu. Bylo by lepší, kdyby nešlo procházet dveřmi a zdmi v pěkném 2D, než když to v ošklivém 3D jde, stěny se ztrácí, postava se otáčí tam, kam nemá, a je to vůbec celé na pytel. Ve hře je napsáno, že musím najít klíč, jinak do dvou minut zemřu. Hru jsem spustil, nechal jsem jí běžet minut deset, a byl jsem pořád živý. Dal bych půl bodu za to, že se to alespoň snaží o nějakou hratelnost. “ – „Steve“ rasemailcz 1

Hra působí nedokončeně. Hudba mi nehrála. Postava se špatně otáčí. Zlobí kolize. Určitě jsem hrál hru přes dvě minuty a nikdo mě nezabil. Co bych viděl jako větší problém je skutečnost, že na ploše skoro nic nevidím, ale musím chodit hodně daleko. Hraje se mi to tak špatně. Klidně bych vzdálenosti zkrátil. Vykašlal se na pseudo 3D a zaměřil se na interakci s postavami, které tady zkrátka vesele míjím. Vůbec z toho nemám dojem, že jdu z párty. Je to škoda, protože hra podle popisu a plánu vyhlížela velmi dobře. 1/5 – Jindřich P. 1

 

You Die, but you can choose where 2,5

Zajímavá hra. Bombu se mi povedlo deaktivovat. Navíc opravdu jsem si mohl vybrat místo, kde zemřít, takže název hry nelhal. Autor není grafik, avšak myslel na detaily (zničení okolí po výbuchu, fontána…). Avšak po programátorské stránce, to byl děs. Mohl jsem procházet auty, jezdící mě zabila a strom byl jak duch. To bych určitě vyřešil jinak. Tyto „základní“ fyzika by se měla objevit u všech her.

Každopádně Firejs nám přinesl zajímavou hru, kterou hodnotím 3 body. Mimochodem, také jste se zašprajcli mezi dvěma paneláky? – Nikolas Charalambidis 3

Po vhození do světa máte naprostou volnost v pohybu, avšak chybí jakákoliv interakce se světem, vyjma čekání na smrt a smrt samu. Vlastně jde o jakýsi simulátor sebevraha, kde můžeme zabít sebe, nebo i něco okolo. Umírání je bohužel nuda, něco mu chybí a nedá se urychlit. Zničitelné prostředí a poletující netopýrci jsou fajn, ale žádná zajímavá situace se neodehrála. Po deaktivaci bomby, jsem přežívání v herním světě snášel těžce, neboť jsem vyhledal styk s automobilem. Firejs, jež se vydal cestou radikálního undergroundu, zjevně trpí posedlostí cizojazyčnými texty, populárního germánského jazyka. Nicméně i pár mateřských slov utrousil tu, či onde. A je škoda, že se nepokusil vyprávět touto formou, alespoň jednoduchý příběh. I při zachování stávajících mechanismů by jistě šlo, vykřesat ze hry explorativní hratelnost. Objevování prostředí a jeho skrytých zákoutí, jako lumík archeolog, bohužel postrádá obsah, který by vzbuzoval zvědavost. Stálo by to za další pokus 😉 Jen si představte. „Vaše smrt vyhloubila kráter, který zalit dešťovou vodou, poskytuje místo k množení žab.“ – Ztiron 2

Ze hry vyloženě čiší myšlenka o důležitosti osobních rozhodnutí v životě. Víme, jak to dopadne a je jen na nás, zda ublížíme dalším lidem, odejdeme stranou, půjdeme se mstít anebo vynaložíme veškerou energii na odvrácení špatného konce. – Firejs –

Zajímavá hříčka, nedokázal jsem ale zjistit jestli jsem střelbou hlídačů areálu neproběhnul díky svojí nešikovnosti, nebo zda to opravdu nejde – Ikkju 3

Na tuhle hru jsem se upřimně těšil. Zalíbil se mi nápad… Jenže… Nevím co přesně mám dělat…. Chodil jsem sem a tam po mapě, občas jsem se zasekl v domě, občas mě srazilo auto nebo zastřelil nějakej pán.  Nestalo se ovšem nic, co by mě donutilo hru zapnout znova. Je prostě.. nudná – Druid 2

Zajímavé hraní. Jen škoda, že těch možných zakončení hry nebylo víc. – Bezza 4

„Při hraní hry jsem měl pocit, že autor se nechal inspirovat knihami Dana Browna a jemu podobných. Spousta vodítek, šifra za šifrou, výsledek žádný. Dal bych půl bodu za pěknou hudbu (chvíli jsem si myslel, že je z Šifry mistra Leonarda) a za vtípky typu maminka s kočárem a snahu o grafiku, ale jelikož hudba byla zadaná, půl bodu nedám.“ – „Steve“ rasemailcz 1

Název prozrazuje pointu. Prostě musím umřít, ale můžu si vybrat kde. Jestli v bytové čtvrti, vedle maminek nebo vedle pánů s pistolemi. Problém je, že vůbec nevím, proč umírám. Mám dojem, že postava něco provedla, a tak k ní připojili nálož, vykopli ji na ulici a nechali jí dvě minuty života. To bohužel nesvádí k žádným úvahám o životě a o bytí, ke kterým by se podobné schéma dalo využít. Nápad je tedy dobrý, ale špatně vyprávěný. 2/5 (Jedna z těch her, kterým bych dal 2,5, kdybych to sám nezakázal) – Jindřich P.  2

 

VandraK 3,3

Překvapila mě komixová grafika, zvlášť když se panáček rozpohyboval. O hodně méně hratelnost. Panáček se mi dvakrát zasekl, což jsem musel řešit restartem. Také jsem nevěděl ani co přesně mám ve hře dělat. Povedlo se mi projít 3-4 místnosti, byť graficky byly okouzlující. Spíše než programátor by měl autor být kreslířek komixů (nic ve zlém, kreslíš krásně)

Hru hodnotím 3 body. Je mi líto, že se mi nepovedlo prozkoumat celé tajemství hry. Je to škoda, určitě bych nějaké body přidal. Celkově ale dobrá práce. – Nikolas Charalambidis 3

Velmi brzy mi to připomnělo Another World, což je alespoň pro mne dobře. Zpracování je opravdu zajímavé, ale občas jakoby mi nefungovali přechody mezi obrazovkami a postavička se někdy podivně otáčela. Je také docela nepříjemné, když vám roboti nedají při příchodu na obrazovku žádnou šanci.

Zkoušel jsem to několikrát, snažil jsem se vylézt/skočit snad všude ale stále jsem běhal v kruhu plném zabijáckých robotů. Nevím. Jestli jsou tam nějaké speciální klávesy na akci tak jsem je nenašel.

Hudba přestala velmi brzy hrát. Zvuky jsou k atmosféře pěkné tak to byl asi záměr, ale mě tím trochu ztrácí na „splnění zadání soutěže“.

Pěkná a zajímavá hra, ale bohužel jsem nebyl schopen toho ani po několika opakování najít více. – Firejs 3

Netradiční, a pro mě zajímavá grafika, která ve mně pořád vzbuvola vzpomínku na hru Primordia, námět z prostředí které mám rád – Ikkju 4

Frustrující, ale skvělé. Přišlo mi to jako kombinace krokovýho dungeonu a skákačky. Mimochodem, tahle hra má asi nejzajímavější grafický zpracování. – Druid 5

Stylová grafika, ale moc jsem nevěděl, co mám dělat, takže jsem jen bloudil a zkoušel. Možná to byl záměr, ale spíš ne. – Bezza 3

„Tahle hra je celá o rudé barvě. Hlavní postava je rudá, já jsem byl rudý, když jsem přemýšlel, jak se pohnout z místa, nebo když jsem již po několikáté umřel hned, jak jsem vstoupil na herní obrazovku, aniž bych měl jakoukoliv možnost s tím něco dělat. Život je o smrti, ale smrt není o smrti. A už vůbec ne o červené. Chápete? Já taky ne. A v podobném duchu se tahle hra nese. Všichni vědí, že jsem vysazený na červené ženy s ocasem a kopytama, ale v případě téhle hry je ta červená žena  s kopytama to jediné, co mě zaujalo.“ – „Steve“ rasemailcz 2

Na první podívání zaujme grafikou. Je to pěkně barevné. V pohybu přehledné. Animace jsou srozumitelné. Hru se mi ale dohrát nepodařilo, takže ji nemůžu ohodnotit co do pointy. Prošel jsem sérii obrazovek několikrát, ale nikdy se mi nepodařilo zjistit, jak hru dostat. Snad jen sebevraždu skokem do propasti jsem ještě nevyzkoušel (oprava: nakonec mi to nedalo a vyzkoušel). Přijde mi, že Zitron neodhadl obtížnost a možná i nelogičnost celého světa, a tak je hra pro běžného hráče poněkud nesrozumitelná a nehratelná. 3/5 – Jinřich P. 3

 

My daily nightmare 4

Hra graficky hodně jednoduchá, ale kouzelná. To prostředí útesu s vratkou lodičkou, vlnami a chatrčí se mi moc líbí. Temný les je opravdu strašidelný, zvlášť ten strom s rukama, který mi utrhl hlavu. Líbí se mi také sbírání věcí a jejich logické použití. Také je fajn, že u sebe mohu mít jen jednu věc a že u sebe nemám tunu harampádí jako u jiných her. No, atmosféra hry je dokonalá. Programově mě hodně nadchly vlny a jejich nazelenalá barva.

V této soutěži tedy tato hra u mě vede i když jsem ji nedohrál do konce. Tento výtvor hodnotím v rámci soutěže plnými 5 body. – Nikolas Charalambidis 5

Další germánský název nese veskrze mysteriózní hra, která dlouho odolávala zdolání. Dokončit se ji dařilo bugem na začátku. Za skotačení na louce stiskem mezerníku. Hra dlouho vyvolávala dojem, že je to nějáký promyšlený žert. Jakoby hráči byla předhozena falešná stopa a autor se někde v koutě bavil, představováním si četných smrtí svých nebohých obětí. Ale nebylo tomu tak. Ve zkutečnosti byla prvotní úvaha o širočině zaťaté v dub, zcela správná. Odhalit řešení paradoxně pomohl další bug. Při experimentech se skoky, jsem odhalil skrytou mechaniku hry. Totiž, převis za domem podezřele zbělal kdykoliv jsem už, už ztrácel poslední vteřiny svého bídného života. Napadlo mě si tam stoupnout a najednou jsem se vznesl. Mezerník při interakci se strží, reaguje jako meziskok. Patrně supluje vytažení za římsu. Podařilo se mi doletět až mimo mapu, kde se nacházelo zalomení vody v pravém úhlu. Ahá! Takže musím skočit a zběsile mezerovat! Samosebou ani pak to nebyla žádná selanka, konec hry byl vlastně nejlepší. Žaludek jsem měl až v krku. Je to zvláštní, ale nevím jestli můj pozitivní dojem ze hry nezvyšuje zkutečnost, že nefungovala jak měla 😀 Atmosféra je nejlepší v setmělém lese, pocit ohrožení štimuje. Pochválit je třeba i pohyb, který ze všeho nejvíce evokuje vektorovou 3d hru, terén se láme, voda houpe loďkou. Jen ty stromy, občas jakoby měly nesprávnou vzdálenost s ohledem na spodek kmene. Hlavní hrdina (patrně nahá loutka) není zrovna jouda z reklamy na spodní prádlo. Ale jelikož je to lichokopytník, chybí mu už jen rohy a dlouhý jazyk do zjevu ladovského čerta. – Zitron 4

Vypadá to zajímavě, jen si dovolím podotknout, že hře tohoto „typu“ by k atmosféře pomohli takové drobnosti jako „chození pod stromy“, nějaké drobné detaily atp.

Co mi vadilo, že když už jdu asi po desáté pro sekeru, pak vezmu lampu, nasadím, skočím pro sekeru, useknu ruku a pak nevím co dál… Samozřejmě v každém opakování se vždy člověk dostane kousek dál, ale i tak. Možná trochu zkrátit prostory mezi aktivními prvky.

Co se mi líbí je zhoršování počasí spolu s hudbou, jen škoda, že při skončení tam nebyla nějaká rázná „tečka“. Jen zabliká blesčík a restart… To si vyloženě žádá o nějakou animaci a zvuk hromu.

Je to zajímavě zpracované… Ha, právě jsem se osvobodil. Spoiler nebo bug? Jdu po louce a zmáčknu mezerník a osvobodím se. Zajímavé. 🙂 – Firejs 3

Grafika sice není dokonalá, ale autorovi se z toho nějak podařilo udělat docela atmosférickou záležitost; pěkná fyzika postavy – Ikkju 5

Zajímavá hříčka, ale opravdu jsem se u ní nudil. Sem tam mi přišlo že byl problém s kolizema a celý mi to přišlo.. strašně strnulý. – Druid 3

„Hra, která má podle mě hlavu a patu. Z názvu jsem pochopil, že jde o mou noční můru. Mám sekyru a lucernu. V lese je to špatný, chce to lucernu. Vezmu sekyru, jdu na strom. Useknu mu ruku, a pak před nim zdrhám. Víc udělat nemůžu. A když mu zdrhnu, probudím se. Supr. Atmosféra taky supr, navíc do hudby se dějou efekty, jako je déšť, blesky, prostě supr. K dokonalosti chybí jen (velká) trocha toho Likandrovského perfekcionismu.“ – „Steve“ rasemailcz 4

Hra mě na první podívání velmi zaujala. Ačkoliv cele šedivá, působí správným dojmem šitým na míru noční můře. Na příště bych se přesto nebál možná přidat i barvu a ladit to třebas lehce do studené šedé. Nedokázal jsem se ztotožnit s postavou, to vnímám asi jako největší neduh hry. Nebyla mi sympatická, a tak jsem neměl dojem, že mi o něco jde. Měl jsem problém s dohráním hry, protože mi dlouho nešlo vyskočit z loďky. To mírně kazí dojem, protože ztížení zrovna téhle části je zbytečné. Hráč ví, co má udělat, ale nejde mu to, takže je frustrovaný a hra ho nudí. Problematická je smrt po té, co uříznu stromu ruku a uteču za něj. Vůbec jsem nevěděl, kde je problém. Ale chápu, že v krátkém čase na podobné detaily není čas. Kdybych se několikrát nezasekl a hra mi několikrát neoznámila, že jsem ji dohrál, ačkoliv nedohrál, musel bych skutečně jásat. Takhle je tam několik skvělých momentů – když jdu do lesa bez světla (což je poměrně zašouplá varianta děje), když začne bouře, když mi strom utrhne hlavu, když před stromem prchám. Všechno to jsou silné momenty, ale s několikerým zaseknutím a neschopností vyskočit jsou ve hře příliš rozptýlené a vůbec si je nedovedu užít – možná by pomohlo opakovat jen části, nikoliv celou hru (je sice krátká, ale když už jsem nesl lampu na strom asi po osmé, hodně mě to rozčilovalo). Celkově tedy skvělý nápad, příjemné ovládání, ale některé věci by potřebovaly doladit (což se dalo u soutěžní hry čekat). Za mě je jsou to 4/5. Určitě bych podobnou hru v lepším zpracování viděl rád. – Jindřich P. 4

 

Urban hunt 4,5

Miluji temné uličky a stará města ve svitu plynových lamp. Přesně na tohle jsem se těšil po spuštění hry. Bohužel na mě vykoukla spleť čtverečků a koleček celkem bez významu. Po chvilkovém zklamání jsem si uvědomil, že přede mnou je výborná logická hra. Trvalo mi nějakých 10 minut, než jsem přišel na to, jak proklouznout kolem nepřátel. Logická hra na výbornou. Jenom nevím, proč autor zvolil ve hře grafiku takovou, jaká tam je. Díky úvodním obrázkům jsem čekal něco jiného.

Celkově hru hodnotím 4 body. Hodně se mi líbí ten úvod (i když si myslím, že by ho Ikkju zvládl mnohem lépe) a samotná logika ve hře. Naprogramovaná byla skvěle včetně zasazení hudby. Nevím, jestli z nedostatku času, samotná hra mě vizuálně nenadchla. Každopádně je to skvělá práce a opět jsem rád za další hru v soutěži. – Nikolas Charalambidis 4

Skoro mě mrzí, že jsem komentoval tak obsáhle už v komentářích. Kdo chce citově zabarvený deníček, může hledat 🙂 Nuže, hra byla stvořena v celkem krátkém čase i v rámci soutěže. Moc často se nestává, aby někdo zrušil rozdělanou hru a z hecu vyrobil druhou. Přesto tomu nic neschází, spartánská grafika vykresluje atmosféru hry možná méně ve hře samotné, než v menu. Do víru děje však uvést dokáže a je to vír velmi temný, prostoupený mnoha prohrami a malými objevy, jak se na šestákový román patří. Opravdu se to náramně hraje, zničitelnost veškerého prostředí a jednoduchá rutina bobíků vytváří příležitost pro mnoho různých akcí a lákání stráží do léčky. Právě proto, že po vás jdou bobíci, jako slepice po flusu a necourají. Interakce s prostředím je zkrátka semeniště zábavy, ai ne ai. Pocit z obklíčení v zamčeném domě kam se už, už vláme všetečná ruka zákona, stojí za to. A je tam i oko! 😀 Ale hláška po sebrání všech návnad je jako reklama na bujón, to je nevyvratitelné jako nepřekotitelný kalamář. Vylíčení použití návnad a chování zplozenců pekel by bylo jistě lepší. – Zitron 5

Hra má zajímavě zpracované menu. Vtipné, že je tam napsáno WASD ale hraje se to na šipkách. 🙂

Vlastně jsem ti instrukce nějak nepochopil, ale pravděpodobně nemám pro vyvolání těch „kouzel“ držet nebo klikat na myš? Nevím.

Hra samotná má pak sympatickou grafiku, takovou ideální a herní princip je moc pěkný a jsem rád za aplikaci „Hajdovi pěsti“. Vůbec to, že mě sledují, jen když mě vidí atp. Je to dobré. Po několika pokusech už jsem to skoro zvládl. Co se mi nelíbí je použiti základních GM hnusných fuj šedých tabulek… Chápu, že je to maličkost ale od doby co jsem na to před mnoha a mnoha lety napsal asi tří řádkový tutoriál mi jejich použití přijde zbytečné. 😉

Posbíral jsem vše viditelné a stejné jsem prohrál. Podruhé už to fungovalo. Jsem si docela jist, že jsem to poprvé stihl ve stanoveném čase a nikde jsem nic nenechal.

Pěkná hra. Líbí se mi. Více různých levelů by bylo do budoucna fajn, ale přiznám se, že poslední dvě hry jsem „valil“ bez nějakého většího přemýšlení ale to už bylo asi tím, že jsem znal všechny principy. – Firejs 4

Miluju mítus Cthulhu! Ale vysoký hodnocení jsem dal proto, že u týhle hry jsem strávil nejvíc času. Prostě mě „vcucla“ .. A nakonec jsem jí dohrál! – Druid 5

Celkem jednoduchý princip, který funguje skvěle. Zanesení do děje temného Londýna jenom požitek ze hry umocňuje. – Bezza 5

„Několik nevtipných hlášek na začátku mě neodradilo a byl jsem příjemně překvapen. První „hra“ v dílně. Bohužel nedodělaný systém pohybu nepřátel. Bylo pro mě nemožné zjistit, kdy se budou nepřátelé hýbat, a tudíž jakékoliv strategické plánování, ke kterému hra svádí, nebylo možné. Nadějné vyhlídky!“ – „Steve“ rasemailcz 3

Zasazení příběhu mě dostalo, ačkoliv jde o zjevný přílepek. Hudba je napínavá a ke konci světa to v podstatě sedne. Člověk ví, že jakmile nastoupí pasáž, kterou mám pro sebe (kvůli vlastní hře) označenou jako „na koni“, musí mít téměř hotovo, jinak prohrál. Herní dění bezprostředně souvisí s hudbou. Líbí se mi to, ačkoliv je to propojení jednoduché, funguje. Z hlediska hratelnosti je to pak asi nejpovedenější soutěžní hra. Je na hraní vyloženě zábavná. Člověka nejímá frustrace, ani když opakuje hru potřetí nebo počtvrté. Pravděpodobně je to smysluplným a celistvým rozmístěním předmětů v jednom kole, což působí daleko přívětivěji než neustálé opakování jedné obrazovky bez vidiny jakéhokoliv pokroku. Tady je pokrok sebrat i jednu nástrahu navíc. Když potvory vylamují dveře, je to doslova napínavé a ačkoliv je hra de facto tahová, působí akčně a živě, má náboj, je napínavá. Grafika je hodně soutěžní a jako od negrafika, ale za ten zbytek a v poměru k ostatním hrám je to 5/5. Hra není jednoduchá, ale zároveň není frustrující. Zkrátka příjemný herní zážitek. : ) – Jindřich P. 5