Cubesis v IGF

„Dear Jindrich, Thank you for submitting Cubesis to Independent Games Festival 2014!  Your entry has now been officially submitted and is in the queue to be judged later this year…“

Po odeslání hry do IGF mi spadl kámen ze srdce. Uzávěrka je zítra, 19. října. Poslední týden byl opravdu náročný. Nechce se mi věřit, že jsme to s Ikkjuem doopravdy zvládli. Pod nohy nám neházeli jenom klacky, ale doslova klády.

Ale asi bych měl začít od začátku. Jaké klády? Cubesis jsme převedli do novější verze Game Makeru, tedy do Studia. Hra byla v kódu čistší, ve svém běhu rychlejší a celkově jsem ještě posunul některé grafické prvky tak, aby seděly ještě lépe. Všechno bylo perfektní. Ale následně vydali verzi 1.2. Od té doby jsem nebyl schopný hru vykompilovat na žádném z domácích počítačů. Podpora byla natvrdlá – litanii spustím asi až jindy, ale nikdy by se mi nesnilo, že se mě někdo po měsíci řešení problému zeptá na věci, které jsem mu říkal už před měsícem.

Abychom hru dokončili, museli jsme se sházet v Kralupech nad Vltavou v době Ikkjuova volna. Bylo to osvěžující, ale zároveň vyčerpávající. Pocit dobře odvedené práce nesmaže pouhé čtyři a půl hodiny spánku v jeden z pracovních dnů. Je to už týden, ale unavený jsem pořád. Jak taková únava vypadá? Pletu řeč, říkám věci jako: „Spláchnout dvě mouchy jednou ranou,“ atp. Někdy neohlídám ani shodu podmětu s přísudkem. Ale už se to lepší.

Dnes jsem strávil většinu dne vyplňováním IGF formuláře. Je báječné, že překladatel mi poslal potřebné texty už včera, takže alespoň popis hry stačilo pouze překopírovat. Musím se přiznat, že ze vší komunikace okolo hry jsem už hrozně unavený. Mail, ve kterém by stálo: „Přeložil jste to skvěle. Díky moc. Pošlete číslo účtu,“ odložím ještě o jeden den. A proč to trvalo tak dlouho? Protože jsem pořizoval snímky ze hry, nahrával video, přidával komentáře k obrázkům, přidával dodatečné informace, zprovozňoval oficiální stránky hry. Hromada práce.

Vlna Hráz a potopa

Co můžu říct na závěr? Cubesis je vážně hodně pěkná hra. Už samotný tutoriál stačí na to, aby se hráč cítil dobře. Další úrovně představují větší výzvu a potrápí i samotného autora hry. Je to báječné. Jestli funguje efekt „ještě jednu úroveň a půjdu spát“, bohužel neposoudím. Hrál jsem za posledních čtrnáct dní nové levely tolikrát, že to ve mně podobné chutě spolehlivě umírnilo – ačkoliv jsou kola, která bych si s chutí zapnul znovu a hned. Jenže to nejde. Jak to? Vždyť přeci všechna kola byla odemčena naráz?! Byla. Změnili jsme způsob odemykání kampaňových levelů. Přidali prvky pro usnadnění postupu, kdyby se někdo zasekl. Ale to je skutečně jen drobnost. Na hře jsme udělali obrovský kus práce. Po českých recenzích jsme přidali bohatší nastavení, takže už není problém přehledně měnit velikost okna, vypnout hlasy kostkáčů atp. Zavedli jsme zpřehledňující mechanismy zobrazení. Především jsme ale přidali dalších devět úrovní, které hráče vystaví v Cubesis dosud nevídaným nebezpečím a situacím.

Ve vzduchu pořád poletuje otázka, zda-li je to dost. Nenasytný hráč by jistě mohl dostat víc, ale myslím si, že ve hře už je oproti původní české verzi obsahu skutečně tak akorát, a pokud jsme náhodou vytýkané neduhy úplně nevymýtili, přinejmenším jsme je velmi podstatně zmírnili.

Tak nám, prosím, v soutěži držte palce. Makali jsme jako stroje.

 

EDIT: Já si ten mail snad vytisknu a zarámuju. 😀