Cubesis – Co se událo?
V poslední době jsem měl s Cubesis hromadu práce, a tak určitý přetlak vyústil až v touhu trochu se o tom všem, co jsem dělal, rozepsat.
Mnozí si jistě pamatují, že jsme měli s Cubesis nemalý problém, který se týkal toho, že nám hra nešla dlouhou dobu spustit, kvůli špatné podpoře, kterou společnost YoYoGames (autoři vývojového prostředí Game Maker: Studio) nabízí. Půl roku jsem na hru nemohl ani sáhnout, protože jsem hru nedokázal spustit na žádném ze sedmi počítačů, na kterých jsem to zkoušel. Jako zázrakem, či snad jako na potvoru, se mi problém podařilo vyřešit několik dní před vydáním. Od té doby hru dostávám do stavu, v jakém bych ji bývával rád viděl už při vydání. Co to všechno vlastně znamená?
Primárně jsem se musel věnovat všemu cizojazyčnému zařizování. Četl jsem smlouvy. Tlumočil jsem jejich obsah. Komunikoval jsem se zahraničními reportéry (za předpokladu, že komunikovat chtěli). Protrpěl si stovky zbytečných e-mailů (abych nedávno zjistil, že ani nevím, jestli půlka neskončila ve spamu) a občas nebetyčnou hloupost několika hráčů (skutečně se omluvili a řekli, že si přijdou fakt hloupě). To jsou hodiny, které nejsou nikde vidět, ale asi chápete, že se mi nechtělo pracovat s žádným textem a už vůbec se mi nechtělo komunikovat s lidmi.
A souběžně s tím jsem začal opravovat hromadu věcí, abych hru nakonec dostal do stavu, kdy se na ni můžu usmát a dokonce si ji s klidným svědomím zahrát. Rozhodně tím nechci říct, že byla při vydání nehezká či nedodělaná: jenom jsem z některých věcí měl nedobrý pocit. A co všechno jsem udělal? Byly toho mraky, ale nejpodstatnější je asi to, že jsem snížil počet kliknutí nutný k ovládání hry. K tomu slouží systém plánování cesty. Také jsem přidal přiblížení obrazu, možnost otočení herní plochou a zneviditelňování objektů, pakliže za ně/na ně chcete vyvést postavičku. Zní to jako pár prkotin, ale práce na tom bylo jako na kostele. A nejhorší je, že to ještě úplně nekončí, protože ve hře by měla přibýt ještě hráčská kampaň o devíti úrovních. Kdo ví, jestli z toho něco bude, ale třeba ano.
Byla to skutečně jízda, ale když jsem letos v Třeboni opět viděl několik zaujatých hráčů, kteří si Cubesis užívali, měl jsem radost a měl jsem dojem, že to mělo smysl. Zároveň jsme posbírali hromadu nadšených a povzbudivých reakcí od zahraničních hráčů: „Chtěl jsem si dneska Cubesis jenom vyzkoušet a strávil jsem u toho čtyři hodiny.“ atd. Je to asi největší odměna, jakou jsme mohli dostat. V Třeboni jsme zároveň potkali Pavla Dobrovkého, který se rozhodl, že s námi udělá rozhovor, protože ho hra velmi zaujala. Můžete ho najít tady: http://youtu.be/pTmj1Qlsrvw Čímž jsem se asi dostal na konec.
Nicméně je velký otazník nad tím, co bude dál. Máme to zkoušet na Greenlight? Kdy máme udělat další slevovou akci? Neměli bychom hru zdražit? 😀 Má smysl s tím vůbec ještě něco dělat? Hráli jste to někdo? 😀
A na závěr ještě: Mám sepsat něco bližšího o některé věci, kterou jsem teď jen letmo zmínil: o rozhovoru; o Třeboni; o komunikaci s hráči; o smlouvách; o slevové akci Zaplať, kolik chceš; o práci s médii?
EDIT: A kdybyste se chtěli podívat, jak mě popraví jako dogmatického arogantního vola, můžete to sledovat tady:
http://diskuse.tiscali.cz/games/clanek/tea-club-3-jindrich-pavlasek-o-tahovce-cubesis-238418/?itemId=1602668#item-text-1602668
-
By: Jindřich P.
Student sémiotiky (nauka o znacích a znakových systémech), „filosof“, herní designer a grafik.
Aktuálně se zabývá problematikou tvorby významu ve videohrách, jednak na akademické úrovni, jednak se snaží o praktickou aplikaci vlastní teorie. -
-
Lovci a sběrači – dlouhé připomínky
Pepiczech hledá programátora
Velryby ničí svět – karetní hra
Krátké odběhnutí
28 komentářů
Hehe, zrovna jsem vyčerpán dorazil domů (po zisku třetího místa v orientačním závodu v autech, jupíjej! 😀 ) a rozklikl pravidelnou dávku games.tiscali.cz, abych zvolal „Jé hele Jindra je v ‚televizi‘!“
Ještě jsem to nedokoukal, takže nevím, jak moc jsi dogmatický arogantní vůl (vážně?! 😀 ), nicméně si tak uvědomuju, že je to asi poprvé, co tě někde vidím a slyším mluvit.
Hned mě napadlo, že k tomu určitě bude něco na Krevetě. Nu jdu to dokoukat a pak se vyjádřím ještě snad i nějak konstruktivněji. 🙂
Já už nemůžu upravovat komentáře? O.o
Nicméně, k věci: ty jsi táááák ukecaný! 😀 Nestíhám vstřebávat informace, navíc jsem poněkud rozlícen sekcí komentářů. Je pravda, že narozdíl od tvé nesmírně učesané a velice dobře srozumitelné psané formy se člověk v té mluvené trošku ztrací a pak to často bez úplného pochopení kontextu vyzní jinak, než to myslíš. Tolik k tvému „hanění a dogmatismu“ – celý obrázek každé jedné věci má i druhou stranu, kterou tam někde prezentuješ, jen se hůře hledá a skládá dohromady. 🙂
Tím chci říct, že tvoje upřímnost ohledně problému jiných her atp. je na místě, protože je za to nesoudíš a nebojíš se přiznat všechno. Ostatně to platí o vyjadřování o sobě samém.
Celkově se zdáš příliš frustrován a určitě by kritika rozhovoru byla lepší, kdyby proběhl s větším časovým odstupem. V té době by bohužel už ale ztratil význam a ostatně i když špatně uchopitelné, tak všechny nezbytné myšlenky jsi vyjádřil.
Ber to z té stránky, že máš pozornost, a to je právě to, co potřebujete. 🙂
Komentáře asi upravovat nemůžeš, jestliže opravdu nemůžeš. Zřejmě přestal fungovat nějaký plugin u nějaké aktualisace.
Asi jsi to popsal dobře. Zřejmě jsem odpovídal poněkud rozvlekle a občas nejasně. Frustrovaný z toho asi opravdu trochu jsem. 🙂 Na podobné věci a reakce budu muset přivyknout. Jakože dneska jsem kvůli tomu skoro nespal. 😀 Díky moc za podporu.
Zrovna jsem dokoukal rozhovor a myslím, že je chyba být v médiích tak defenzivní. Dělal jsem dost dlouho profesionálně pro Českou televizi a CET21, takže poznám, když se promarní šance. Těch pár bodů za upřímnost a spontánnost nevyváží fakt, že nebyla zdůrazněna zásadní pozitiva. Cubesis je unikátní v mnoha směrech a to tam zaznělo jen velmi málo. Jediné, co z toho jakž takž lezlo, byl příběh života a úsilí díky poměrně silným momentům se svatbou během práce a podobně. To bylo dobré. Každopádně je příznivé jakékoli zviditelnění a nějaké ty nevybíravé reakce ve veřejných diskuzích k tomu prostě patří, toho není třeba se lekat. 🙂
Díky. 🙂 Taky jsem měl z výsledku podobný dojem. Osobně jsem se tam vnímal i jako poněkud vystresovaný, protože obyčejně neříkám neustále „jako“. Navíc je asi vhodné říct, že jsem se všude snažil být hodně stručný, ale přesto měl původní záznam skoro hodinu. Nad tou defensivností se budu muset zamyslet. Asi na tom hodně bude. Každopádně ano, na presentaci budu muset zapracovat. 🙂
Typický prostřih ( poměr zahozeného k ponechanému ) je v rozsahu od 3:1 do 7:1 nezávisle na tom, jestli byl člověk stručný nebo ne. Tyhle rozhovory se dělají většinou právě proto, že je s nimi „málo práce“ a jediný, kdo se tam nadře je host. 🙂
Dobrá a jednoduchá strategie je donutit se zapomenout, že jde o rozhovor a vnímat to jako své prohlášení. Dokonce není reálně potřeba na otázky dávat skutečné odpovědi. Pokud je projev prostý a přitom zajímavý, stejně to tam nechají. Stačí na začátku na jakoukoliv otázku lehce přitakat, pak začít velice obecně, následně povědět cokoli, co mě napadne a pak uzavřít nějakou volnou souvislostí s původní otázkou. Moderátor málokdy posuzuje relevanci řečeného, ten má za úkol hlídat tok informací v čase, dodržení tématu a atraktivitu. Pokud ti skočí do řeči, nebývá to kvůli faktické stránky věci, ale kvůli délce projevu nebo srozumitelnosti davům. Jinak je tenhle formát prezentace celkem pohodový, protože de facto neexistuje oponent a moderátor o pozornost s hostem soutěžit nepotřebuje. 🙂
To je zajímavé s tou dobou. Netušil jsem, že je to až takhle brutální. 🙂
Co se taktiky „oblbování“ diváků týká, tak ty věci znám, ale říkal jsem si, že je nebudu používat. Očividně ale asi budu muset, protože se běžně pohybuji v natolik jiném prostředí (prostě universita plná intelektuálů), že naprosto nekonfliktní výroky následně vyzní jako konfliktní. V podstatě mi přijde, že bych ve výsledku jenom řekl přesně to, co říct chci. Každopádně by mě nenapadlo, že by moderátor opravdu hlídal jen tok informací. To je vážně zajímavá věc. Díky za informace. 🙂
Možná jsem to už někde psal, ale ono to nevadí. Gratuluji k dokončené a hlavně výborné hře! 🙂
V rozhovoru bylo silně vidět, že jsi po velmi dlouhém a náročném vývoji ze spousty věcí frustrovaný. Je to nesmírně těžké, ale myslím, že by jsi to na sobě veřejně (třeba v tom rozhovoru) neměl nechat vidět. Nepůsobí to dobře na případné kupce hry a mám pocit, že kdybych sám tuhle frustraci neznal, nepochopil bych a měl bych možná pocit, že se vyjadřuješ arogantně (ostatně tohle vyjádření „Hráč je hloupý“ jsem také před lety vypustil z klávesnice a byl jsem bleskově pokárán 🙂 ). Což si o tobě samozřejmě nemyslím, ale chápu, že to tak na některé nezasvěcené mohlo působit. 🙂
Greenlight bych být vámi určitě vyzkoušel. Když nic jiného, udělá vám to pěknou a levnou reklamu.
Byl bych přímo nadšen, kdyby jsi se rozepsal téměř o všem tématech, která jsi uvedl. 😀 Konkrétně o těchto: o Třeboni – Jak probíhalo prezentování hry?; o smlouvách – Nastaly nějaké neočekávané problémy?; o slevové akci Zaplať, kolik chceš – Byla efektivní? Kde probíhala? Co zkusit Humble Bundle? Je tam obrovská návštěvnost...; o práci s médii? – Prakticky vše. Problémy? V jaké fázi vývoje je vhodné je kontaktovat? Jak moc pomohla, která media hru zviditelnit? atd. atd.
Tuhle poslední (a samozřejmě důležitou) fázi spíš sleduju z povzdálí, ale aby nemusel Liki odpovídat na všechno:
Třeboň je hodně neformální akce, loni jsme tam s hrou byli poprvé. Měli jsme k dispozici dva stoly, vzali si dvě pc, pár plakátů (Letos je Liki připravil profi, v rámečcích). Akce začala myslím kolem 10 hodiny, kdy se začali trousit první návštěvníci, kteří postupně hru vyzkoušeli, někdo pár minut, pár lidí u nás zkyslo někdy snad i na hodinu. Akce asi neměla nějaký význam pokud jde o propagaci (kromě nových známostí z dalších vývojářských týmů), ale je to príma zpětná vazba v krásném prostředí přímo od hráčů.
PWYW na indiegamestand byla zatím jednoznačně nejefektivnější forma distribuce. Jestli se nepletu, zařadili hru do akce automaticky? Ostatní distribuce zatím nějak jedou, závěr z toho zatím moc není. Smlouvy nejsou nic složitého, podstatné jsou podíly distributor/vývojář, ty se liší dost. Jinak jsem teď cepován českou distribucí s tvorbou faktury x), vyplácená částka je symbolická, ale aspoň se něco dalšího naučím.
Zajímavé bylo asi jednání s gogem a zpětná vazba od nich, ale to měl pod palcem Liki.
S médii vůbec jednal Liki, a musím říct, že to byl obří kus práce, někam se prokopat, aby si nás vůbec někdo všiml stálo asi hromadu energie a ještě větší počet emailů. games si nás všimli až v Třeboni, přitom jsme jim jistě několikrát psali. Nejvíc se asi ale nakonec chytila nezávislá média, a zajímavou reklamu nám udělalo i pár nadšených hráčů.
Hra myslím ještě není marketingově mrtvá, i když trochu váháme, kterou z možností využít dál…
Díky za komentář i za gratulaci. 🙂
Frustrovaný jsem byl a jsem. To je asi skutečně pravda. Je toho teď na mě moc. Myslím, že to souvisí hlavně se školou spíš než se hrou, to je spíš taková třešnička na dortu: protože na hře jsem většinu času pracoval po nocích na úkor spánku atp. Zkrátka poměrně obětavě. 🙂 Spoustu věcí bych teď každopádně řekl jinak. Beru to hlavně jako skvělou zkušenost do budoucna.
Pokud jde o Greenlight, je skutečně otázka, jestli by se nám z toho daných 2500 Kč (nebo tak nějak) vrátilo. Já se obávám, že bez silné okolní aktivity (mac, linux, editor, další maily, nové propagační materiály, nový trailer, pár dalších levelů – na kterou teď ale nemám čas) nevrátilo. A protože Greenlight tak do roka skončí, není to ani dobrá investice do budoucna. Uvidí se o prázdninách. Ale zatím to vypadá, že bych se raději vrhl na verzi pro tablety v HD rozlišení a v trochu jiném zasazení.
Pokud jde o jednotlivé otázky. Pokusím se k nim sepsat nějaké kratší články. Nemůžu říct kdy. Možná až o prázdninách. 4. 6. mám přijímačky. 26. 6. potřebuji mít napsanou a vytisknutou bakalářku, která je sice rozmyšlená, rozepsaná, ale kvůli přijímačkám stagnuje. Zkrátka poněkud fofr. Na něco bys určitě našel odpovědi v knížkách Game Industry, kdyby to hodně hořelo. 🙂
Rovnou řeknu snad jen, že bys klidně mohl založit kartu o hře na Indie DB, kliďo se ozvat na Indiegames.com, a jestliže to plánuješ prodávat, tak kontaktovat zajímavější média s oznámením o hře (např. Rock, Paper, Shotgun, IndieStatik…) Nemám teď při ruce odkazy. Ale počkej měsíc, dva. Všechno bude. 🙂
A řadu věcí přiblížil Ikkju, což je super! 🙂 Díky moc.
Díky oběma. 🙂 Jsou to moc zajímavé informace a těším se na detailnější články. To, že budou až dýl vůbec nevadí. 🙂
Kdysi, když jsem si zjišťoval nějaké to info o greenlightu, jsem nabyl dojmu, že tam je opravdu hodně lidí, kteří se na tvou hru podívají. Následně by je stačilo nenápadně přesměrovat někam, kde se hra prodává. 🙂 Samozřejmě, ale záleží na tom, jak je to tam teď. To netuším.
Každopádně si ale myslím, že není třeba dělat nějaký další trailer atp., ne? Pokud chci zacílit na skupinu lidí, kde téměř nikdo o hře neví, není třeba něco nového. Oni ještě neviděli ani to staré. Jestli se pletu, opravte mě. Možná jsou v tom ještě nějaké marketingové fígle. 🙂
Game Industry mám všechny pročtené, ale ve směs jsem se moc nového nedozvěděl. Vždy je tam nějaké téma nakousnuté a když už to začne jít víc do detailu, odbočí jinam. Jsou to úžasné knihy, ale pro konkrétní problémy tam není moc místa.
Na android bych hru také rád převedl. Nejvíc mě tam asi zaujal model, kdy je hra v základní verzi ke stažení zdarma a obsahuje reklamu. Pokud se náhodou najde někdo, kdo by byl za hru ochotný zaplatit, prostě si zakoupí druhou verzi, která je bez reklamy a mohla by mít i nějaký ten bonusový obsah. Co jsem tak zatím slyšel, na androidu se jednoduše placeným záležitostem moc nevede. 🙂
Ke Greenlightu: před rokem si autoři stěžovali, že v prvním týdnu mají denně návštěvnost zhruba patnáct tisíc návštěv denně a že se to po týdnu zastaví a spadne to na dva tisíce. Co jsem se bavil s nově příchozím na Greenlight, tak je to v současnosti více či méně ustáleno na pěti stech až šesti stech uživatelích denně. Kdybych měl oba údaje spojit, více či méně by mi z toho vyšlo, že během prvního týdne se tam prostřídá většina uživatelů, kteří o hry jeví větší zájem. To by bylo asi tři a půl tisíce lidí. I kdybych byl optimista a hru by si následně pořídila setina z nich, nestačilo by to na vyplacení výdělku ze hry. (Odhad je to samozřejmě velmi volný daný hrubým zvážením zkušenosti „zveřejnění na webu s návštěvností XY“ a následným sledováním vlivu na počet prodaných kusů. Steam je samozřejmě velmi specifické prostředí a na Greenlightu se možná drží velmi specifická a interesovaná skupina lidí, protože jen takoví lidé mohou vydržet prolézání balastem, který tam obecně je, takže celý odhad může být mimo.)
Co se aktualisací týká, pak je bohužel potřeba si přiznat, že původní presentace Cubesis byla poněkud nezacílená a nepřesvědčivá. Trailer s hodnocením je také přesvědčivější a zajímavější než sekvence obrazů. Podpora jiných platforem je na Steamu občas rozhodujícím faktorem pro to, zda lidé kliknou na „Ano“. Editor vyhovuje oblíbenosti tvorby vlastního obsahu. Každopádně je to hodně práce s nejistým výsledkem.
Skutečná propagace hry by měla začít zřejmě už během vývoje. Během tří let nasbíráš víc fanoušků než během měsíce před spuštěním. Média o tobě dají více zpráv než jednu půl roku předem atd. Zkrátka propagace hry by měla začít brzy. Jakmile je věc jednou venku, dohání se to blbě. Možná to ani dohnat nejde. Alespoň takhle se mi ty věci zatím jeví.
Co se androidu týká, vážně nemám představu, jak tam v současnosti trh přesně funguje. Takže jsem o tom taky jenom slyšel, ale kolik to doopravdy všechno vynáší, nevím. O prodeji na tablety si musím informace teprve dohledat (až bude více času). Zatím v podstatě vůbec není jisté, co by byla cílová platforma nové hry. Spíš to tak poletuje ve vzduchu, protože se všem pojetí Cubesis pro tablety zamlouvá. Ale idea hry je pořád ještě ve stavu: „Nic není jisté.“ Krom toho, že by měla být navržená tak, abychom většinu stihli za prázdniny.
Podle mého by správnou prodejní platformou pro šíření současných her v cenách okolo 100Kč byl systém, kde by se nevyžadovala konkrétní platba za konkrétní zboží. Asi tak, jako vstupné do cirkusu. Kdyby se mělo platit zvlášť za medvěda, za tygra a za zebru mohlo by se stát, že by třeba zebra umřela hlady. Hráči by měli platit vstupné do herního salónu a pak by si tam už zadarmo stahovali co chtěli. Příkladně bych dal 1000Kč ročně a měl bych přístup do jednoduchých her, kterých by bylo moře a normálně by stály okolo 50Kč každá, ale já bych je mohl hrát klidně všechny. Fór je v tom, že normální hráč by stejně jednou za měsíc půl dne klikal na kdeco a pak hrál jednu jedinou. Takže by ve skutečnosti zaplatil 1000Kč za hry v ceně 600Kč. Lup šup – 400Kč zisk. Je to podobné jako televizní poplatky. Kdyby měla televize prodávat jednotlivé pořady, které vyrábí za drahé peníze, zkrachovala by do týdne. Lidi prostě neradi vytahují peněženku. Je docela jedno, kolik peněz z ní mají vydat. Když jsem já osobně uvažoval, že bych si Cubesis koupil, odradilo mě to, že bych se musel registrovat na nějakém portálu ( Desura, Click2Play..), kde vůbec nechci být. Kvůli cca stokoruny musím, povolit platbu, což znamená u mne hromadu klikání, protože při online platbách používám systém ( sám jsem se pro něj rozhodl ), který jednak omezuje riziko vykradení účtu na minimum a druhak mě chrání od neuváženého utrácení poměrně složitým procesem. V Kauflandu nechám pět stovek a ani nemrknu. Proč? Protože je to snadné. Placení musí být snadné, málo časté a platící musí být nadržený platit. Jinak byznys nefunguje.
Zajímavé. Nicméně má to pár děr. Myslím, že by to byla zajímavá alternativa, ale prodej jednotlivých her to nahradit nemůže. Tedy pokud mi něco neuniklo. 🙂 Věřím tomu, že mnoho lidí by ocenilo možnost předplatit si všechny hry na rok a pak už jen hrát. Spousta lidí přijde ale za konkrétní hrou. Člověk, který si chce zakoupit jednu konkrétní hru za 100 Kč určitě nebude chtít platit 1000 Kč. Následně jsou zde mladší ročníky, tedy človíčci, kteří dostávají kapesné od rodičů. Ti určitě nebudou (ve většině případů) ochotní zaplatit takovou (pro ně) velkou částku.
Myslím, že přirovnání k cirkusu nebo televizi není úplně dobré. U her stále vyvstává otázka, „Kdo dostane jaký podíl z předplatného?“. Má se to dělit podle nějaké statistiky „návšťevnosti“ hry… U televize je placeno televizí autorům pořadů (pokud se nepletu). U cirkusu je to dejme tomu obdobné (žirafa dostane nažrat :-D). V prodejním portálu her je ale vše řešeno podílem. Autor hry je ohodnocen až podle prodaných kusů.
Z toho, jak já jsem to pochopil, je to v podstatě model, kde lidem jedna skupina autorů dovolí hrát malé, konzumní hry: něco jako Bejeweld, Tetris atp. Zkrátka hry, které dělá/vydává například BigFishGames (a podobné společnosti). Pak problém s porcováním koláče odpadá, protože autor se rovná prodejce, tj. celý tým.
Moje rodiče například nehrají jiné hry než jsou ty založené na takových jednoduchých principech. Málokdy za ně ovšem platí. Zadarmo jsou jich tuny. Jestli by zaplatili za službu, která by jim zpřístupnila desítky podobných her, to je skutečně otázka. Mohlo by to fungovat podobně jako televize. Nicméně mám dojem, že jsem v zahraničí viděl podobné pokusy (tuším, že standardní hry pro Android v TV – cosi jako konzole) a mám dojem, že se to moc nepovedlo – časem zkusím dohledat. Kdyby to bylo jako v televizi, určitě se dají okoukat i možnosti dělení zisku/platby za licenci.
Největší problém ale vidím ve výrobě podobných malých her. Je to jednoduché. Snad se to i trochu prodává. Ale já bych to dělat nechtěl. Jeden by si ještě řekl: do začátku dobrý, ne? Jenže jakmile se taková věc rozjede, mám dojem, že drží hlavně kvůli neustálému přidávání obsahu. Tj. kvůli dalším malým hrám, které je potřeba dělat. To bych šel asi normálně pracovat do krámu třeba jako prodavač, kdybych nemohl dělat nic jiného. Bylo by to pro mě smysluplnější.
Ano, princip je závislý na přidávání obsahu a to proto, že minoritní žánr nemá šanci se samostatně uživit. Nemá smysl se nad tímto faktem nějak pohoršovat, protože ho tak jako tak denně akceptujeme. Nosím třeba boty nebo šaty za zlomek jejich skutečné ceny, protože takových jako já jsou milióny a je tedy možné rozložit některé náklady na celou skupinu. Osobně bych si totiž nemohl dovolit do své ceny zahrnout ani ty cedule, které mi v obchodě říkají, co je které zboží zač, natož dražší elementy jako např. kamiónová doprava. To ale nebrání vzniku speciálních produktů pro speciální klienty. I ti však těží z existujících technologií, zavedených trhů a mainstreamem ověřených postupů. Proto není důvod, aby produkce menšinového žánru dávala ruce pryč od všeho, co jen trochu zavání přiblblou komerční mašinérií. Naopak bych viděl pozitivně umění využít zdroje, které cílový produkt podpoří ale zároveň nedojde ke kontaminaci primitivismem.
Že by princip fungoval jsem si jistý natolik, že o tom není třeba nijak zvlášť diskutovat. Jen je zřejmé, že funguje přímo úměrně k množství produkovaných her ( což na startu poněkud diskvalifikuje malé týmy ) a pracuje hlavně s marketingovým příslibem skvělých her v časech budoucích. Po nějaké době ( desítky let ) by se tedy systém logicky zhroutil vlivem nasycení, otupení zájmu a myšlenkových změn jako se de facto částečně zhroutil televizní a filmový trh s nástupem internetu. Nicméně do té doby vznikla řada skvělých pořadů a filmů i z velmi alternativně smýšlejících produkcí a nakonec je pravda, že ani taková rána pod pás jako je internetové šíření videa zadarmo, nedokázala zlikvidovat klasickou televizi a film úplně.
Aha, já předpokládal, že se má jednat pouze o hry velikostně rovné Cubesis. To co popisuješ zní zajímavě. Mohlo by to fungovat stejně jako internet. Prostě předplatíš a používáš. 🙂
Měsíční platba za „hrej co chceš“ fungovala řadu měsíců i u nás, leč bohužel o to nebyl zájem a tak se to v tichosti odmlčelo, a to tam rozhodně neměli jen desítky indie her ale i nějaké áčkové tituly.
Měli dokonce i tarif za 49kč.
Jen si teď nevzpomínám jak se ta služba jmenovala.
Super. Jsem rád, že jste to dotáhli až tak daleko.
Já jsem dlouze uvažoval jestli si hru koupit anebo ne, abych mohl vyzkoušet, leč při pokusu o koupi na „zaplať kolik chceš“ mi to odmítalo vzít VISU anebo tam byla jiná chyba? Už nevím, zkoušel jsem to vícekrát a nepodařilo se mi to koupit. 🙂
Ale snad si tu vilu na Mauriciu koupíte i bez mých dolarů. 🙂
Všiml jsem si, že Cubesis už má na YYG stužku „Game of the month“. Takže CG. 🙂
BTW:
Zajímalo by mě, jak se chová YYG k autorům a hrám, které jsou zveřejněny na jejich webu. Co přesně znamená stužka „Hra měsíce“? ( kdo to rozhoduje, co z toho je, atd. )
Díky! 🙂
K YoYoGames a k Showcase. My jsme to udělali tak, že jsme jim hru poslali prostřednictvím formuláře .
Asi po měsíci se ozvali s tím, že jim máme poslat ještě jednou v podstatě to stejné, co jsem odesílal ve formuláři, navíc odkaz na hratelnou verzi hry a tzv. „art assety“. Z emailu jsem měl nicméně dojem, že se formulář snad neodeslal („Please take a look and let me know if you are interested in being included in the showcase and if so, please include the information and assets specified bellow!“), ale přišlo, tuším, potvrzení o odeslání.
Takže jsem informace vyplnil, připravil grafické podklady a věc odeslal. Po měsíci se ozvali s tím, že jim nešla hra stáhnout (po aktualisaci se změnil link – myslel jsem, že nás holt asi třeba nevezmou). Takže jsem jim poslal odkaz na novější verzi. Pak se ozvali za další měsíc s informací, že se v Showcase brzy objevíme. 🙂
Hry si tedy do určité míry vybírají sami skrze nějaký vlastní schvalovací proces. Automaticky zřejmě zařazují hry, které projdou prvním sítem, do nějakého dalšího procesu, kdy určí, která z nich se stane hrou měsíce. Rozhodně jsme hru nikam dál nepřihlašovali.
Tedy tak. 🙂 Musím říct, že po podobných zkušenostech, kdy měsíc čekání de facto nic neznamená, jsem v podobných věcech o poznání trpělivější. 😀 Takže všem doporučuji: i když se někdo neozve hned, neznamená to, že vás nenávidí nebo že hra nezaujala. 🙂
No teda. A já mám každého, kdo nezareaguje do tří dnů, za ignoranta.
Asi bych měl sjednotit svá očekávání se světovými trendy v čekacích lhůtách. 🙂
Taky jsem to bral podobně, ale nakonec jsem usoudil, že lidé, kteří se co chvíli topí v záplavě podobných e-mailů s desítkami, ba možná i stovkami her, si to s tím odepisováním rozmyslí.
Nabízeli nám například rozhovor na TruePCGaming a po mé takřka bleskové reakci se ozvali s otázkami až po měsíci a půl. Je to skoro jako když se baví entové. 😀
Občas v poslední době vidím podobný stav i sám na sobě: když mám vyřídit víc než pět delších mailů denně nebo mám zařizovat X jiných věcí, tak už toho mám po chvíli taky dost. Trávit několik hodin e-mailováním a zařizováním kdovíčeho, to není úplně to, co bych chtěl dělat. 😀 Většinou napíšu, že se omlouvám a že se ozvu později, ale taky se mi několikrát stalo, že jsem to někomu napsat zapomněl. Snažím se proto představit si, že to ti lidé třeba můžou mít podobně, a to se pak čeká docela v klidu a bez emocí.
Jinak je vidět, že existují i další zájemci o koupi, kteří mají z různých důvodů problém hru koupit. A je to jiný důvod než nezájem o hru samotnou. Pokud je takových případů víc, stojí to za zamyšlení.
Já osobně bych přivítal možnost hru koupit tak, abych nemusel procházet zbytečnými registracemi kamkoliv, určitě nechci šířit osobní údaje nikam, kde to není nezbytně nutné a samosebou nechci být zasypáván dalšími obchodními nabídkami od externích subjektů. Tak by se dalo v kostce shrnout můj postoj. Co se týče Cubesis konkrétně, tam bych to viděl tak, že bych to nejradši vyobchodoval bez prostředníků úplně.
Já s tím souhlasím, a Ikkju asi taky, ale vážně na to nemám hlavu. Jakože instalace vlastní platební brány atp. je, co jsem koukal, docela složitá věc, a to ať už je to platba přes účet/kartou nebo jen smskou. Plus platíme jen doménu, nikoliv hosting, který je pro takové řešení nutný, čímž se opět navýší provozní náklady.
Ne, že bych s tím měl nějaké zkušenosti ( nikdy jsem to nepotřeboval ), ale hned první pokus v google mi vysypal slušný návod na vytvoření PayPal brány, kde to zas tak složitě nevypadá. Ale je pravda, že hosting je asi nutný – do blogu asi PHP skript nedostaneš ( nebo spíš: já nevím o tom, že by to šlo ). Kdyby tě ten návod zajímal, tak je tady: https://webtrh.cz/47541-platebni-brana-paypal-reseni
Čistě v mém případě mě napadlo trochu zneužít Steam, jelikož tam už oba jsme. Asi bych ti mohl koupit hru v ceně cca jako Cubesis a udělali bychom výměnu jako v době prvobytně pospolné. 🙂
Zjistil jsem, že na IndieGameStand je nákup přece jen o něco přívětivější než jinde a koupil Cubesis tam. Tím tedy padá předchozí nabídka na výměnu. Pokud jsem tě navnadil a už sis začal vybírat hru k výměně, tak se omlouvám.
Přesto i na IndieGameStand byly s koupí potíže. Platební brána PayPal se po zaplacení zasekla a jediné, co šlo, bylo zavření okna. Naštěstí k faktickému odeslání dat zjevně došlo, protože hra se skutečně objevila ke stažení. Ale ten pocit, kdy po stisku tlačítka PayNow zamrzne kolečko Loading je opravdu nepříjemný.
BTW: Chtěl jsem ti napsat PMko a když jsem dal Odpovědět na předchozí zprávu nezkopíroval ses do příjemce, čehož jsem si nevšiml a celá zpráva se odeslala někam, kde končí všechny ztracené zprávy. Nebylo to nic moc důležitého, jen jsem reagoval na situaci s délkou článku. Což už není třeba řešit. Píšu jen proto, aby se obecně vědělo, že to nefunguje.
Jsem rád, že ses nakonec ke hře dostal. Co se platební brány týká, zkusím to říct správcům na IndieGameStand. Snad s tím něco udělají. A zuby jsem si skutečně nebrousil, protože hru jsme dělali dva, takže by výměna dost dobře nešla. Každopádně mě tvůj zájem o hru těší. Snad nebudeš zklamaný. 🙂 V přípravě je update s otáčením a s nějakými opravami, ale kdy bude venku teď nejsem s to odhadnout.
Co se týká soukromých zpráv, tak to dělá problémy, pokud uživatel měnil přezdívku (můj případ). Nicméně se zkusím podívat na jiné pluginy. Třeba něco najdu.