Hry se snažím dělat od třinácti let, tedy již mezi nimi pluji zhruba čtyři roky. Vždy jsem dělal malé projekty, které se nesnaží nijak tvářit a přiznávají, že jde o prosté prototypy s pokusem o zajímavou mechaniku. Má to něco do sebe. Tvořit sám a snažit se být univerzální a, co je hlavní, být si tak nějak pánem.
„Dear Jindrich, Thank you for submitting Cubesis to Independent Games Festival 2014! Your entry has now been officially submitted and is in the queue to be judged later this year…“Hlavní část
Na yoyogames právě běží zajímavá soutěž o pěkné ceny ve tvorbě hry na Win8. A součástí této soutěže byl prodej Studiové verze majitelům těm předchozích za polovic.
Nejsem si jist, jestli podobné pocity zažívá více lidí, ale já jimi v poslední době vcelku přetékám… Chci mluvit o jakési závislosti na reakcích lidí na mnou vytvořená dílka…
Poslední dobou jsem se snažil přijít na to, jakou příčinu mají ty desítky načatých základů her na mém disku, které jsem vyprodukoval za několik hodin a pak si je odložil na neurčito, což je prakticky totéž, jako kdybych je vyhodil. K jednoznačnému závěru jsem nedošel, ale všiml jsem si, že se to všechno dá rozdělit na tři kategorie.Hlavní část
Game Maker zde asi není třeba představovat, ale jeho profesionální verze přecejen ještě není tak profláklá. Asi nemá smysl zde rozebírat, že umožňuje portaci na Android a nově také na Ubuntu, ale spíše bych se chtěl zamyslet nad tím co přináší nového z pohledu vývoje hry samotné. Hlavní část
Asi to známe všichni: navrhujete hru, staráte se asi o milion věcí, a do toho děláte ještě něco vyloženě uchopitelného. Hlavní část