Už nějaký pátek tuhle věcičku používám, takže nadešel čas, abych jí trošku „zrecenzoval“…

Na úvod, o co se jedná:

Aseprite je grafický editor dělaný cíleně a jen a pouze na pixelart a na tvorbu grafiky do her. Dá se koupit na aseprite.org za deset babek a rovnou musím říct, že kdo hledá jednoduchý pxa editor, tak ten svých peněz nebude litovat.

Sám jsem ho pořídil, protože běžné grafické editory jako Gimp, Photoshop, nebo třeba i jednoduchý Paint.NET prostě nejsou na pxa dobře stavěné a dělá se v nich velice obtížně. Vyzkoušel jsem také řadu speciálních pxa editorů, které ale byly pro změnu až příliš zjednodušené a kromě toho také z roku 2. Myslím, že autoři Aseprite měli stejné pocity, protože aplikaci vytvořili přibližně tak, jak bych jí vytvořil sám.

V první řadě se vyblbli na spartanském, ale přesto originálním GUI, které je sice moc pěkné, ale má své mouchy. Abych ale hned nehanil: chválím u nové verze několik věcí. Například práci s paletou. Lze si udělat paletu vlastní, importovat ji, generovat z obrázku atp. (plus by tam někde měly být palety z amigy aj.) a samozřejmě ji také vytvářet za běhu v režimu plných barev, nebo ji nepoužívat vůbec. Chválím zoom a pan (tahání obrázku) přes kolečko myši  a kapátko přes alt – aplikace, které tohle nemají, by měly shořet v plamenech pekelných. Chválím také například to, že se při existenci výběru překlápí v menu výběr a ne celý obrázek. (Ale nejde překlápět přetažením jedné strany přes druhou při transformaci…)

Ale zejména chválím chytré algoritmy zaměřené přesně na pxa. Jedná se o „pixel-perfect“ možnost při kreslení tužkou a o „rotSprite“ algoritmus pro otáčení výběru. Pixel-perfect vám při volném tahu rukou zajistí víceméně to, co znalí teorie počítačové grafiky znají pod pojmem „čtyřsousednost“. Zkrátka a prostě to dělá co nejtenčí a nejplynuleji na sebe navazující křivku – hodí se vypnout, pokud se chystáte vybarvovat a nepřesnost o pixel vedle z drobně ujeté ruky je vám jedno. Algoritmus rotSprite zajistí zase to, aby otáčený objekt ve výběru měl tvar co nejbližší svému původnímu, což se obzvlášť v pro pxa typických pidiaturních rozlišeních nedělá snadno. RotSprite není dokonalý, ale hodně pomůže.

Nicméně zpět k GUI. Nelze nijak přeskládávat. Není to u takovéhleho programu nic překvapivého a většinou to vůbec nevadí, ale… Je tu jedno obrovské ale. Totiž, správa vrstev je naprosto, ale naprosto příšerná. Vrstvy a zároveň snímky animace (ano, umí to i animovat, k tomu později) jsou pevně umístěny na spodní části obrazovky. Výsledkem je, že když je někdo zvyklý z photoshopu mít 30 vrstev, z toho 21 skrytých, tak ve pak kouká jenom na GUI a z plátna mu nezbyde nic. (Samozřejmě přeháním, tato část GUI se dá zmenšit, ale to pak zase člověk nevidí ji…) Kromě toho je kolem vrstev hromádka ikonek nepoznatelné funkce, takže chce-li člověk přidat vrstvu nebo třeba zduplikovat, tak zpravidla udělá něco úplně jiného. K vrstvám ještě dodám, že při zmáčknutí ctrl+v se neobjeví výběr v nové vrstvě, což ale nikoho nemůže překvapovat. Vlastně ještě jedna, velmi podstatná věc – vrstvy nemohou být částečně průhledné. Vůbec se zdá, že alfa kanál je buď 1, nebo 0, a nic mezi.

Editor samozřejmě nabízí tradiční nástroje – tužka, guma, rovná čára, základní obrazce, různé způsoby výběry atp. Nenajdete tady nic moc extra a už vůbec ne nějaké filtry a přepočty obrazu. A to je jedině dobře. Zajímavý je možná tak nástroj pro dělání ditheringu (tj. pro líné lidi), ale myslím, že něco podobného bylo i v MS Paint.

Jednou z nejsilnějších stránek aplikace jsou možnosti exportu. Soubory se ukládají ve vlastním *.ase formátu a samozřejmě podporují uložení ve všech běžných, zejména tedy jpg, png a tga. Animace (které je třeba tvořit ručně, kreslit snímek za snímkem, žádné kostřičky) lze ukládat jako gif (s vlastní paletou) nebo jako běžnou neanimovanou bitmapu, v kterémžto případě se v cílové složce vytvoří řádné očíslované množství souborů, každý jeden se svým snímkem. Dále program nabízí velice dobře zpracovaný export animace jako tilesetu – horizontálně, vertikálně, jako mřížku, s paddingem, bez paddingu, s čokoládovou polevou… A také import tilesetu a jeho nakrájení na animaci. A to se počítá!

Sečteno a podtrženo: má to ještě své mouchy, ale rozhodně je to nejlepší pxa nástroj, jaký se mi kdy dostal pod ruku. Za těch pár peněz určitě stojí a je stále ve vývoji a stále zdokonalován. Na závěr přihodím screenshot, ať má to tlachání také nějakou poentu.

PS: Dobře, teď jsem si sám díky screenshotu všiml, že lze nastavit alfa kanál v celém rozsahu. No, holt je člověk občas rok pitomec. 🙂