Úvod
Pokusil jsem se v článku shrnout pár svých poznatků o tvorbě her. Konkrétně bych rád napsal něco o počáteční etapě tvorby, která začíná nápadem a ústí do vytvoření základního herního enžínu, tedy zdrojového kódu se všemi funkčními mechanismy, připraveného k odeslání grafikovi, tvůrcům levelů či zvukaři.

Čerpal jsem sice jenom ze svých skromných amatérských zkušeností, ale snad to bude pro čtenáře alespoň trochu přínosné.

Svoje poznatky se pokusím ukázat na jednoduchém příkladu, a pokud by měli čtenáři chuť, mohou mi pomoci vybrat směr, kterým se bude hra ubírat.

Základní myšlenkou článku je ukázat úskalí, na kterých ztroskotává spousta dobře rozjetých amatérských projektů ještě v průběhu vývoje. Držte mi palce abychom s tímto tutoriálem neskončili na některém z nich x).

Prvotní Nápad
To je impuls k vytvoření hry a zároveň její budoucí základ. Při vymýšlení hry je prostor k řadě rozhodnutí, a pokud se netvoří podle přesně stanovené předlohy, je jejich volba na vývojáři.

K realizaci nápadu vede dlouhá cesta, na které čeká spousta překážek, které nemusí méně zkušený vývojář předem odhadnout. Mohou ale na první pohled dobrý nápad odepsat jako nerealizovatelnou či nezajímavou záležitost.

Je dobré pokusit se představit si vše podstatné v co nejranější fázi vývoje, před tím než se realizace nápadu rozjede ve velkém stylu s několika zúčastněnými. Pokud se to totiž opomine, může se projekt dočkat předčasného ukončení kvůli problému, se kterým už v dané fázi nelze z principu nebo pro omezené zkušenosti v programování či v kreslení hnout.

Pro zábavu jsem si nakreslil několik spritů z prostředí eskymácké osady – eskymáka s eskymačkou, ledovou kru, volné moře, psa, saně, iglú, medvěda. Výsledek se mi velmi líbil a přišlo mi zajímavé pokusit se postavičky rozhýbat.



Herní mechanismus
Ten je tím podstatným, tím co si podle mě zasluhuje nejvíce pozornosti. Z herního mechanismu totiž automaticky vyplývá i mnoho dalších věcí, ke kterým se vývojář (nebo jeho spolupracovník) později dostane, a se kterými si tedy bude muset poradit.

Je dobré zkusit si herní mechanismus představit třeba jen s provizorními objekty. Dobrá grafika může v téhle chvíli snad i trochu kalit úsudek, pokud jde o samotnou hratelnost. Navíc se může stát, že pokud budeme mít grafiku k dispozici před celkovým ujasněním všech herních principů, může být záhy díky změnám nepoužitelná. Což se určitě nebude líbit grafikovi.

Máme tedy prostředí s eskymáky, hra je v pohledu shora, to je první podstatné rozhodnutí. Pokud bychom se ale rozhodli třeba pro pohled zboku, je dobré se ptát: "Budeme umět naprogramovat gravitaci?" A pokud by šlo o hru z izo pohledu: "Svede to grafik nakreslit?" Čekalo by ho totiž vykreslení postavy minimálně ve čtyřech směrech. Při pohledu shora v tomhle bodě snad žádné větší záludnosti nejsou.

Máme tedy k dispozici několik herních objektů, z nichž některé půjdou využít jako hlavní postava/y – eskymák, eskymačka. Pravděpodobně hlavního "enemáka" – medvěd. Další objekty půjdou použít jako přirozená překážka v pohybu - moře - případně jako pomocníci hlavní postavy - psi.

První o čem budeme muset rozhodnout je pohyb postav. Budou se pohybovat přímo nebo po tazích? Budeme umět obě varianty naprogramovat a použít zajímavě pro hru?

Pokračování příště.