Na úvod je potřeba říct, že nejsem žádný profesionál, a tak berte články z této série spíše jako „takhle to dělám já, jestli chcete, můžete taky“. Zároveň se tím otevírám i případné kritice. Výtvory na kterých budu „látku“ vysvětlovat nemusí být vždy úplně jako pro AAA tituly. : ))

Ale dost už zbytečného povídání.

Když jsem hledal téma, vzpomněl jsem si na své začátky, na tehdejší absenci jakéhokoliv českého stébla pro vytvoření RPG hry obecně v izometrickém pohledu, a na nadšení vytvořit „velké“ RPG v dungeonu. Dělal jsem tehdy Lovce krys, svou první hru.

Zdá se mi proto vhodné pojmout seriál částečně ve stylu „dneska bych to dělal takhle“, protože co pozoruji začínající tvůrce, většina z nich vykazuje stejné tendence jako já dříve. Postupovat budu z hlediska pořadí tutoriálů přibližně jako banane4joy, takže začnu hlavní postavičkou.

Hlavní postava je v centru dění a nikdy nemizí, proto se vyplatí strávit na ní více času. Když s ní začnete, budete mít ještě spoustu elánu a vydržíte se s ní mordovat dlouho.

Dřívější figurka vypadala následovně (vlevo):



Ruce má možná relativně správně přibližně do půlky stehen, hlavu asi šestkrát do těla. To by bylo jakžtakž dobré, ale malé. Výsledkem je to, že hráč nevidí obličej a celkově jsou všechny prvky takové uťáplé. Postava je anonymní.

Řešení je přitom jednoduché a svým způsobem snazší. Figurku netřeba zvětšovat, což by mohla být také jedna varianta. Mnohem lepší je trošku stylizovat. To znamená pozměnit částečně proporce tak, aby byly pro hru přijatelnější. Když to vezmu krok za krokem tak:

Tohle může být později krok zbytečný, ale minimálně v začátku bych to všem doporučil, aby zhruba chytli proporce „jedna hlava 3x do těla“.

Zvolte si přibližnou velikost jednoho izometrického políčka ve hře – včetně jeho výšky.



Nakreslete kulatou hlavu velkou zhruba jako jedna třetina výšky pole. Nakreslete si přes hlavu linku ramen, figurka se pak bude snáz malovat. Vprostřed linky ramen spusťte linku trupu. Z té následně linku pro bedra, dále ruce, nohy a chodidla – jako na obrázku. Ruce takhle zhruba do pasu.



Máme kostřičku, teď jí obalíme oděvem. Je potřeba si uvědomit, že aktuálně kreslíme figurku částečně zboku a zpředu. Já kreslím rytíře ve zbroji, takže mu udělám pořádný kyrys.



Důležité je u brnění naznačit už v základní lince jeho vypoulení ven jednoduše tím, že linku trochu prohneme.

Dál jsem přidával postupně ruce. Pozor, nedají se zrcadlově otočit ani zkopírovat. A na rozdíl od stickmana bude rukavice končit až v jedné třetině stehen. Naproti tomu nohu nakreslíte jednu a můžete druhou nakopírovat. V případě potřeby pak jen překreslit jedno chodidlo.



Doufám, že jsou obrázky dost výmluvné, prakticky o nic nejde, zvládne to každý.



Teď by měla být na řadě hlava. Když necháme kulatou, bude výsledkem neuvěřitelně přeslazený rytíř do pohádky. Já potřebuji akčního hrdinu číslo jedna, který skolí démona hluboko v podzemní noře. Takže hlavu upravím.

Z větší části v podstatě nechám – kvůli proporcím – tu co už mám. Jen u kraje trochu uberu tak, aby vznikly tváře. Protáhnu bradu o pár pixelů – není nutné. Záleží, jakého hrdinu chceme. Nakreslím přibližně do půlky hlavy větší oči. A ve stejné úrovni nechám rašit nos. Já poměrně veliký, což ale opět není nutnost. Klidně ho udělejte menší.



Teď bych přistoupil ke vlasům. Zprvu jsem chtěl kratší, hrdinu jako Russela Crowa v Gladiátorovi. Nelíbilo se mi to, takže jsem nakonec zvolil delší vlasy v culíku, jako nosil Zelený strážce v Power Rangerech. Chce to trochu experimentovat. Hlavně linka účesu u levé tváře je ošemetná a často vypadá lépe, když se protáhne o jeden pixel za tvář.



Vypadá zle, já vím, ale přijde mu na obličej ještě bradka, kterou nekreslím dopředu a hned z něj bude sympaťák.

Obrázek vylijeme základními barvami, můžeme lehce naznačit stínování na některých partiích.





Zjistil jsem, že nohy jsou krátké, protáhnu je.

Velkou část dojmu má na starost obličej. Proto začnu jím. Tady se těžko ukazují nějaké mezifáze. Pixely se skládají vedle sebe tak dlouho, a tak dlouho se zkouší až je člověk spokojený. Pleť by neměla být moc lesklá, aby nepůsobila plastově ani kovově. U tmavých části je dobré použít vyhlazení linek. Vlasy a vousy je třeba dělat lesklejší – inspiraci berte z reklam na šampony v televizi.



Po vybarvení obličeje pokračujeme s brněním. Přidáme několik dalších odstínů. Jeden světlejší a jeden tmavší než byly před tím. Uděláme si tím jasnou představu o tvaru a výsledném působení obrázku. Takže já například vidím, že je takový nedomrlý, nudný, prázdný, tuctový. Je to takový obyčejný rytíř v obyčejném brnění. To nesedne k obličeji. Musí jít o hrdinu, takže přidám nějaké zdobení. V mém případě zlaté lemování u nárameníků, u kraje rukavic, nákoleníků a okrajů „botiček“.







Dál už je to jen o ladění. Takže jak vidno udělal jsem jemnější stínování, u nákoleníků a lemů u bot jsem udělal tmavší pixelovou čáru kolem dokola, takže zlato lépe vynikne. Pravou nohu jsem posunul blíže k levé. Pohrál jsem si se stíny od hlavy a od vousů. Následně posunul pravou ruku dozadějš. Posunul celý trup o pixel doleva. Zvětšil šířku nohou o jeden pixel.



A je to. Figurka je do jednoho směru hotová.



Dál je třeba ji překreslit. To dělám tak, že si vezmu linky z hotového obrázku a překreslím figurku postupným posouváním a překreslováním jednotlivých částí. Viz obrazová příloha. Opravdu je výmluvnější než nějaký složitý slovní popis.



Co k tomu dál dodat?

Snad jen obrazový záznam pro další směry. Minimum je dnes, naprosto zbytečně a bohužel, pro hlavního hrdinu osm směrů. Směr vpravo a dva šikmé směry lze získat pouhým překlopením obrázku. Nicméně, pro stěžejní postavičku bych zvážil i přestínování těch překlopených.